Šejkr #19 Nová jména, kamarádky, známé firmy

Jsou jen ženy a hudba, jedno jsou - psal Maxim před pár měsíci do sloupku. Řekl bych to jinak, ale úplně rozumím. Možná byste čekali smršť impresí z Mudhoney, ale ty jsou tak neurovnané, že mi na papíře nedrží. Tohle je jedno z témat, které v hlavě zraje už dlouho. Nebo možná vždycky? Holky. O něčem se mluvit nesmí, jiné zase popsat neumím a to, co na papíře nakonec zůstane, je zoufalá nuda. Bavíme se spolu, posloucháme se, rozumíme si? Na jaře je to vždycky o něco dramatičtější.

Delší dobu se říká, že děvčata v hudbě vedou na celé čáře, poslední měsíce na tom určitě nic nemění. Nová jména, známé firmy, kamarádky. Každá je jiná, zvláštní a unikátní, oproti záplavě žánrových derivátů jsou všechny o tolik zajímavější, hezčí, milejší. Trvalejší. Tohle není jenom jarní rozpoložení, tady je něco víc. Právě to, co popsat neumím nebo o tom nemohu mluvit, pardon. Nestačím se divit a vlastně ani poslouchat.

Elisa hrála v Praze s Magic Markers i Six Organs of Admittance. Je to pár let, ale debatu po koncertě Six Organs nezapomenu. S Benem jsou pořád spolu, její sólový debut The Immoralist vyšel loni na podzim. Nenápadná krása.

Za nickem Du Blonde se skrývá Beth Jeans Houghton. Welcome Back to Milk je její druhé album, mnohem průbojnější a vůbec velmi jiné než debut. Produkce Jim Sclavunos, dobrý nos.

Čistá krása z Indiany. Doom folk, psychedelic bop, weird pop? Haley Fohr je to fuk a nám by mělo být taky. Objev. Klíčová slova? Nico, Diamanda Galás, Low.

Tahle láska trvá už dlouho. Sophie Hunger je každým dnem slavnější, ale zůstává pořád stejně milá a upřímná. Novinka baví glamovými flitry, ostrým a průrazným zvukem a taky názvem. Supermoon! Na podzim v Praze.

Kamarádky a šarmantní dámy, které jsou navíc dobrými přítelkyněmi. Recenzi na Daniellino album najdete ve Full Moonu #49, zrovna tento týden byl v Berlíně křest. Dana Schechter vydává první LP s Insect Ark v červnu, těšte se moc. Dana se objeví taky na Epochalově LP a možná na pár koncertech v ČR někdy v průběhu podzimu.

Primavera Sound se blíží, nervozita roste. Jedu hlavně za tou starou flundrou Barcelonou, ale na festival se těším čím dál víc. Třeba i kvůli Babes in Toyland, koncert v Bunkru si pamatuju živě, i když už je to… Ale no tak, o tomhle opravdu nebudeme mluvit.