Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 28.01.2015
Až vám bude nějaký Holanďan tvrdit, jak parádní je bydlení na lodi, nevěřte mu. Ta moje se jmenovala Princess a kromě miniaturních hobitích kajut, se kterými se počítalo, trpěla na nefunkční ovladače topení a hlavně fatální nedostatek wi-fi, s čímž se tedy nepočítalo vůbec. To, že byla poslední v řadě u Eemskanaalu a tím pádem suverénně nejdále od centra, byl jen nepatrný detail. Ale co, Eurosonic je jen jednou za rok a v Groningenu je hezky, i když prší nebo sněží jako letos.
“Musel jsem Zlatu držet, aby neskákala z pódia,” říkal Filip, jeden ze zástupců Colours na festivalu a mluvil o show britských The Marmozets. Ty jsem sice neviděl, ale za to o nich slyšel hned z několika zdrojů. Přesně takhle to na Eurosonicu chodí, ve skutečnosti o většině kapel jen slyšíte někoho vyprávět. Report hledejte v novém čísle Full Moonu, řekněme snad jen, že Fumaça Preta nadchli ještě víc, než se čekalo, a české koncerty jsou zase o něco blíže. Takhle nějak to vypadalo, a že je letos už stihli zabookovat na Primavera Sound nebo End of the Road, není žádná náhoda.
Pojďme se ponořit do bezedných holandských record storů, v Groningenu je jich hned několik. Místní Plato je standardně dobré, ale během festivalu se tady většinou hraje, což znamená, že na probírání se regály s deskama můžete rovnou zapomenout. Vlastně jste rádi, že se dostanete dovnitř. Dostal jsem pět minut v second hand oddílu a našel tenhle skvost.
Další tři jsou dokonce v jedné ulici - Steentilstraat. Headline Records je hodně pro pamětníky, ale má svoje kouzlo, naproti o kousek blíž centru jsou dva další, De Jongens van Hemmes (nezáživná všehochuť) a hlavně The Magic Buzz, garážové lahůdkářství. Už je to skoro čtrnáct dní a pořád nevím, proč jsem tam proboha nechal tuhle parádu.
Ranou pod pás je otevření multifunkčního prostoru na jedné z hlavních tříd Oosterstraat - v jednom velkém nebytovém prostoru je kavárna, koncertní místnost, galerie plakátů z místního klubu Vera (více příště) a hromady vinylů. Samozřejmě tuny šrotu, ale třeba také desetipalcový singl Crime & The City Solution. Jo!
Let mi zpříjemňovalo poslední číslo magazínu MOJO, kde se mimo jiné objevila euforická recenze na reedici klasického alba Sparks Kimono My House. Nemohl jsem nekoupit, když mi pár hodin poté přišla jeho dávná holandská edice pod ruku. Mimochodem, prý Sparks nyní pracují společně s Franz Ferdinand na novém albu. Náhody neexistují.
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.