mexhouse | Články / Recenze | 04.03.2018
Mezigalaktická audiovizuálně časoprostorová romance tandemu Aka 47 & Voodoo trvá už od roku 2014 a zatím jim to vydalo na šest desek a několik remixů (Dizzcock, Schwarzprior). Zatím jim to vydalo na dlouhý electro špacír s omdesátkovým melírem, který se vyvíjí tak rychle, že z původně chemlonové brambory tu máme sebejistou uhlíkovou káru a osobitý vesmír čím dál jasnějších kontur. Komiksový kosmos, kosmický komiks. Manifest lásky.
„Opěvujeme individuální revoluci, běh za nejvlastnějším já, vyhození zkostnatělýho systému z jeho vlastních kloubů a ze sedla. Nová móda, futurismu, turistično. Soukromá křížová cesta, oplakáváme každýho padlýho v týhle svatý válce. Protože Každej Je Já...“
Space Love navazují tam, kde se rozběhli trackem Planetárium na předchozí desce Dron (2016). A to jak poeticky, když kombinují hravost českého jazyka s chemickými substancemi, tak i hudebně, totiž potemnělou, příjemně klaustrofobickou flow. A jestli Dron byl náladově i zvukově rozhrkanější, 666KM/H je konzistentní jako vakuum. Tady už nejsou vymykající se, tanečně výbojnější nebo vyjetější skladby, tady se nacházíme v jednolitém ekosystému, který s výtrysky radosti, humorem, ironií a metaodkazy zachází rafinovaněji, je ztišený jako zastavená nervóza, klid paniky. Schází aluze na jiné artefakty, tady už vzniká celistvý kosmogon.
Nabízí se srovnání s "juvenilní japanofilkou" Zagami Jericho, která sice cestuje jinou lodí a zdráhal bych se mluvit o korábu, ale cítí podobnou zář silikonového slunce, míří do podobných krajin. Ovšem zatímco Space Love už poznali, kdy je lépe mlčet, sáhli si na extatickou mez, protáhli mozkové orbity hysterickou juchandou a tuší, že tlačit se dá i pomalu, Zagami Jericho tyhle štrapáce teprve čekají. Space Love si oblékli skafandr Aštara Šerana, protekli jím a rozprskli se do reje volných molekul, schopného zformovat improvizovaný taneční parket i mléčnou autostrádu. Ve stejném letokruhu galaxie se žádná z tuzemských skupin nebo producentů nepohybuje tak ladně, žádná nemá místo šaltrpáky tak dobře osahanou černou díru všehomíra. Červená metalíza, snad nenalížu.
Space Love – 666KM/H (vlastní náklad, 2017)
bandcamp kapely
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.