Pavla Slezáková | Články / Recenze | 02.05.2016
Italská hudba se už dávno nereflektuje na diskotékách pro seniory v rámci zájezdu po Rujáně. Operu a popové pecky v italštině střídají odhodlané rockové kapely zpívající anglicky. Tenhle převrat není žádná novinka, důkazem budiž kapely jako Be Forest, Klam či The Raunchies. Z italského Pesara pochází i čtveřice přezdívající si Brothers in Law. Na webu toho o nich moc není - někdy v roce 2012 se Giacomo Stolzini, Nicola Lampredi a Andrea Guagneli dali dohromady, aby natočili singl a posléze i debutové album Hard Times for Dreamers. Po naverbování basáka Lorenza Musta nabyli tradiční podoby rockové kapely, aby letos vydali druhou desku.
Raise neplýtvá místem. První půlka melduje vše ve zrychleném tempu, druhá je už lehce udýchaná, ale zdaleka ne vyčerpaná. Úvodní Oh, Sweet Song vysává veškeré nitro a ve vyklizených útrobách rozprostírá síť, na kterou zavěšuje jednotlivé bubenické party. Než se ale stihne celá zaplnit, naskakuje další song, se kterým se přísun energie nesnižuje. S odlišnou náladou a jinou vůní se začíná nanovo. Intenzivní basa, špinavá kytara, efektní klávesy a bicí, které se sypou snad odevšad jako chobotnice objímající kořist. Spálený vokál jako by vycházel ze sklepních prostor, zastřený a nejasný. Singl Middle of Nowhere disponuje repetitivně vtíravou kytarou a jako jediná píseň v playlistu je výrazněji prošpikovaná protáhlými vokály - typickým dreampopovým trumfem. Preludium skladby Through the Mirror, silně evokující Beach House, se rozpadá zhruba v polovině, kdy se song překlápí do garážového soundu a nabírá na rockových obrátkách. A chapadlo opět objímá hrdlo. V ten moment je tempo tak strhující, že zbývající songy už jen lapají po dechu.
Raise kopíruje schéma debutového alba, kterému však chyběla patřičná zatvrzelost. Ať už to způsobila absence basáka, nebo nezkušenost, na dvojce je indie rock šmrncnutý dream popem doplněn dunivým garážovým zvukem, s jemností dream popu zdánlivě neslučitelným. Na Raise to funguje. Evokuje jarní vyjížďku v kabrioletu s čerstvým vánkem ve vlasech, za tónů zuřivé italské energie. Jen doufat, že „I can’t drive“ nevypadne šoférovi z úst stejně jako Stolzinimu v Life Burns.
Brothers in Law – Raise (We Were Never Being Boring, 2016)
www.wwnbb.net/artists/brothers-in-law
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.
Klára Šajtarová 21.08.2024
Vycházející hvězda hardcoru a metalcoru z Oldhan County v Kentucky nenabízí žádné kompromisy – žádné čisté vokály, žádné přepálené refrény.