mArcElkrIz | Články / Recenze | 20.09.2013
Atmosféra v klubu zasvěcených houstne v očekávání třetího albového zářezu. Je čas přesvědčit se, že oněch pět srdcí vyhřezlých z kostí garážové matky, z masa čistých linií šedesátých a sedmdesátých let a z kůží sedel elektrických kovbojů bije stále silně a dravě.
Bezejmenné EP přináší jasnou zprávu: Kill the Dandies! se nepřestávají řítit prostorem i časem s přesvědčením a chutí hraničící s posedlostí. Začíná se pálivě třaslavým kytarovým riffem, následovaným westernově pádící rytmikou v úvodní Nightmare in Pink z repertoáru rock & rollových bratří Chrome Cranks. Veškeré poznávací znaky KTD! fungují dokonale: hluboký chvějící se mužský hlas odkudsi ze sklepních prostor versus elegantní porcelánová dívčí frackovitost načichlá fatálností, živočišná rytmika dunící a dusající, silný kytarový zvuk, country a rock & rollové postupy obalené všudypřítomným vzrušením...
Druhým trackem je novinka Give Me s démonickým motivem basy, dominantním Sonjiným zaříkáváním, uhrančivě vyklenutým refrénem a stupňujícím se napětím (kytarové mlhy a tantricky naspeedované bicí). Následuje jedna z perel z produkční líhně alchymisty Joea Meeka – Johnny Remember Me. Někdejší jednička ostrovní hitparády je řádně zjizvena ostrými záseky, které ji vytahují z jednašedesátého roku minulého století skrze hororovou estetiku a osudovou vášeň nad naše hlavy. Zatraceně povedená pocta. S trackem Stigmata, další novinkou na bezejmenném minialbu, přichází excelentní epileptic-dark-dance. Rytmus vtahuje na párty do prostoru pokřivených zrcadel a hlava je unášena kytarovými vpichy a šlehy kamsi do temných koutů. Skvělé. Očekávání třetího řadového alba se stupňuje. Kill the Dandies! stále dýchají, sekera je ostrá a boty pevné a lesklé.
A ještě něco navíc. Minialbum obsahuje na závěr dva remixy. U The Dog – Able Bodied Siren nechal Alexander Hacke (Crime and The City Solution, Einstürzende Neubauten) zmohutnit zvukové stěny hypnotizujícím strohým elektronickým soundem. Je to valivé a po elasticky hybném zářezu Stigmata dokonale padnoucí. A pak ještě klidná finální tečka – nesestřelitelný elegán berlínských světel a stínů Steve Morell patří takřka do rodiny, na jeho krev je možné v tvorbě a samotné existenci KTD! narazit vskutku často. A tak i jím produkovaná symfonická verze And Through The Storm We Get Home je přirozená, nadmíru přiléhavá, a přesto z jiného břehu. Ukazuje další tvář téhle smečky, která míří svojí cestou kamsi za obzor – navzdory zmíněnému prostoru... i času. Jen se svým přesvědčením, touhou a běsy.
Kill the Dandies! – Kill the Dandies! (Drug Me Records, 2013)
www.killthedandies.bandcamp.com
EP vyšlo coby příloha časopisu Full Moon #28>.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.