mexhouse | Články / Recenze | 17.01.2013
Stroon aka struna aka Dalibor Kocián. Jak se to říká? Není všechno zlato, co se třpytí? Není všechno šméčko, co se ksichtí? Ještě pořád je nejúčinnějším zaklínadlem elektronické scény dubstep a předpona „post“ na tom nemůže nic změnit, stejně jako zubní pasta nepředělá ranní kocovinu. Jenže jestli dubstep, ten škaredý bastard trip-hopu, měl zkažené zuby od narození, neznamená to, že když je dítě nemocné, necháte ho trápit doma.
Je možné, že za neotřelým mixem Stroonova EP Triple Farewell stojí Stroonovy zkušenosti ze souborů Cluster a Veni, které se věnují interpretaci moderních minimalistických mohykánů, je možné, že za příjemně eklektickým mixem je jeho zkušenost hráče vibrafonu (v jazzových Shot in the Dark) nebo i mladické nerozvážnosti v metalových a hardcorových kapelách. Možné je všechno. Ale pokud hledáte průsmyk, taký malý priesmyčok mezi dubstepem a technem (pokud tedy věříte na pseudo-dubstep a spinet-house) a máte hladkou lžíci skejtu, můžete zkusit zákruty temnější než gravitace Tronu.
A teď srozumitelně: Stroon velmi dobře cítí prostor a svoje možnosti na rozměru ípíčka, podobně jako Ink Midget, jen je ještě rozmanitější, ještě všežravější. A hlavně si je vědomý vývoje formátu a vnitřní celistvosti, celou nahrávku koncipuje jako rozvíjející se mechanický leknín nebo jako pestrobarevné hejno papagájů postupně dosedající na vyšisovanou srnčí (?) lebku (pokud chceme narážku na výtvarnou stránku bukletu, která má něco ze surreálu i reklamně žehleného pixelu). Klidné ambientní plochy prvních tracků zaplněné teplými tóny klasických nástrojů, aluzemi na televizní zvuky staré éry i neklidnými tóny civilně industriálního charakteru (kvedlačky a plech, scifi-dubtech) s fetišistickou připomínkou klidnějších poloh Bena Frosta a trance/noisu, se postupně zařazují za plný a pádný technobeat, který jako by teprve hledal svou pravidelnost a předurčené bpm.
Vítám vás v intergalaktické střílně, kde je datel černý posledním ostatkem původního lesa, a i když má chromovaný zobák, srdce tepe. V tomto patře za expozicí africké zvěře následuje sál kozorožců. Na hlavní stěně vidíte ojedinělou sbírku hlav exotické spárkaté zvěře, k níž máme i specielní hudební doprovod, kterému říkáme melancho-step – nazujte si podkůvky, můžeme tančit.
Protínání chladné elektroniky, atmosférického tripu a přirozených zvuků industriálního charakteru, živého a nemrtvého, nálady i tance, chillu a flooru, bolavého chroptění i jizvy hojené laserem. Bez basové přeexponovanosti, v táhlých impresích chill techna. Čtyřicátý release Exitabu je jako dobrodružná, číslovaná omalovánka artificial intelligence. Stroon, napjatá struna černobílé díry. Lidský dotek. Letmý jazz.
Stroon – Triple Farewell (Exitab, 2012)
www.stroon.bandcamp.com
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.