Pavla Slezáková | Články / Recenze | 21.01.2016
Švédským vývozním artiklem je kromě megalomanských popových a metalových skupin a sólistů také folkový písničkář Kristian Matsson. Už nějakých devět let vystupuje se svým metrem sedmdesát pod pseudonymem The Tallest Man on Earth. Od poslední desky There’s No Leaving Now uběhly tři roky dost dlouhé na to, aby přepracoval celý dosavadní koncept. Čtvrtá nahrávka Dark Bird Is Home dokumentuje Matssonův přerod od osamělého písničkáře třímajícího akustickou kytaru k plnohodnotné kapele a představuje zároveň jeho doposud nejtemnější desku.
Dark Bird Is Home sází na jednoduché, zato květnaté vokální aranže, kterým vévodí Matssonův jemně zastřený, až smirkový hlas. Už úvodní skladba se svou postupnou gradací udává směr ostatních. Akustická kytara, houslové smyčce nebo klavír, v závěrečných pasážích pak pěvecký sbor a domněle analogická melodie. Z této formule nevybočuje následující Singers, kde úpěnlivě procítěný vokál doprovází smyčcový ansámbl a kde schází akustická kytara. Matsson posluchače obléhá bolestivými vzdechy a slovy poraženectví a zoufalství. Little Nowhere Towns překvapuje pozitivnějším zvukem klavíru, ale text se konceptu desky nevymyká – prázdnota, osamocení a bolest, tím se éra „tmavého“ ptáčka vyznačuje. Za polovinou desky se nálada nepatrně mění. Singl Sagres shledává viníka rozchodu v nedostatečné komunikaci, Matsson se vzpamatovává ze smutku, který v návaznosti na odcizení cítí, a i přes těžkou melancholii věří ve světlejší zítřky. Stéblo, kterého se lze chytit, evokuje radostnější text písně Beginners, přemítající o novém milostném dobrodružství, jemuž jsme za život několikrát vystaveni. Album posluchače provází známými fázemi smutku a v závěru jde za smířením v podobě songu Dark Bird Is Home. Životní osud si nikdo vybírat nemůže. Každý nový den přináší nové zážitky, nový svět, což je ve zkratce jeho životní mantra. Světle sivá tečka stejnojmenné desky nachází Matssona pokleslého v kolenou, nikoli však poraženého. S druhou polovinou titulní písně přicházejí bubny – sprcha optimismu na konci citelně ponuré nahrávky. „But this is not the end, no this is fun!“
Album Dark Bird Is Home má v kapse pár trumfů, songy Little Nowhere Towns, Beginners a hlavně singl Sagres lze považovat za potenciální žolíky. Zda je Matsson dokáže vytáhnout v pravý čas, ukáže teprve nadcházející partie.
The Tallest Man On Earth – Dark Bird Is Home (Dead Oceans, 2015)
www.thetallestmanonearth.com
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.