Pavla Slezáková | Články / Recenze | 21.01.2016
Švédským vývozním artiklem je kromě megalomanských popových a metalových skupin a sólistů také folkový písničkář Kristian Matsson. Už nějakých devět let vystupuje se svým metrem sedmdesát pod pseudonymem The Tallest Man on Earth. Od poslední desky There’s No Leaving Now uběhly tři roky dost dlouhé na to, aby přepracoval celý dosavadní koncept. Čtvrtá nahrávka Dark Bird Is Home dokumentuje Matssonův přerod od osamělého písničkáře třímajícího akustickou kytaru k plnohodnotné kapele a představuje zároveň jeho doposud nejtemnější desku.
Dark Bird Is Home sází na jednoduché, zato květnaté vokální aranže, kterým vévodí Matssonův jemně zastřený, až smirkový hlas. Už úvodní skladba se svou postupnou gradací udává směr ostatních. Akustická kytara, houslové smyčce nebo klavír, v závěrečných pasážích pak pěvecký sbor a domněle analogická melodie. Z této formule nevybočuje následující Singers, kde úpěnlivě procítěný vokál doprovází smyčcový ansámbl a kde schází akustická kytara. Matsson posluchače obléhá bolestivými vzdechy a slovy poraženectví a zoufalství. Little Nowhere Towns překvapuje pozitivnějším zvukem klavíru, ale text se konceptu desky nevymyká – prázdnota, osamocení a bolest, tím se éra „tmavého“ ptáčka vyznačuje. Za polovinou desky se nálada nepatrně mění. Singl Sagres shledává viníka rozchodu v nedostatečné komunikaci, Matsson se vzpamatovává ze smutku, který v návaznosti na odcizení cítí, a i přes těžkou melancholii věří ve světlejší zítřky. Stéblo, kterého se lze chytit, evokuje radostnější text písně Beginners, přemítající o novém milostném dobrodružství, jemuž jsme za život několikrát vystaveni. Album posluchače provází známými fázemi smutku a v závěru jde za smířením v podobě songu Dark Bird Is Home. Životní osud si nikdo vybírat nemůže. Každý nový den přináší nové zážitky, nový svět, což je ve zkratce jeho životní mantra. Světle sivá tečka stejnojmenné desky nachází Matssona pokleslého v kolenou, nikoli však poraženého. S druhou polovinou titulní písně přicházejí bubny – sprcha optimismu na konci citelně ponuré nahrávky. „But this is not the end, no this is fun!“
Album Dark Bird Is Home má v kapse pár trumfů, songy Little Nowhere Towns, Beginners a hlavně singl Sagres lze považovat za potenciální žolíky. Zda je Matsson dokáže vytáhnout v pravý čas, ukáže teprve nadcházející partie.
The Tallest Man On Earth – Dark Bird Is Home (Dead Oceans, 2015)
www.thetallestmanonearth.com
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.
Klára Šajtarová 21.08.2024
Vycházející hvězda hardcoru a metalcoru z Oldhan County v Kentucky nenabízí žádné kompromisy – žádné čisté vokály, žádné přepálené refrény.