Tomáš Červenka | Články / Recenze | 29.04.2020
Tramvaje, vnitrobloky i poslední cigareta, než půjdu na stage. „Ještě jedno?“ Kulichy, náušnice, tetování, „kolik jsem jich měl?“ „No tak jo, je to jen občas.“ Probouzím se v pokoji s vysokými stropy, do jehož oken občas dolehne osamělé zazvonění tramvaje a na parapet přistane holub. Kocovina, rozkousané rty a zbytek třpytek na obličeji; krásnej den. A bude hůř je další sbírkou povídek z pražského světa barevných vran.
Vojtěch Grabač alias producent Scorn (Sebe, Hošty, Násilník ad.) započal svou sólovou dráhu loňským debutem Noční hudba. Nyní navazuje pokračováním, které sám označil mozaikou myšlenek a příběhů svého posledního půl roku. Tentokrát však sebejistěji, svérázněji a osobněji.
Oproti Noční hudbě se A bude hůř posunulo především zvukově. Okouzlení Psími vojáky tentokrát zůstalo pouze v textech a chytlavé piano-saxofonové melodie vystřídaly syntezátory. Přes aktuálněji znějící doprovod však slyšíme známé prolínání zpěvu s rapem, prokládané občasnou recitací a naléhavými výkřiky provokujícími další verše.
Z celého projektu Pokoj25 je od počátku slyšet potřeba zvěčnit tak snadno zapomenutelnou atmosféru každodenních rituálů. „Na, dej si trochu ode mě. Spálíme ty propasti v nás, jsme sami a spolu…“ My a zase idylické my. Místy až zneužívané množné číslo společně s přítomným časem uzavírá popisované scenérie do časové kapsle a vyvolává nostalgii, ve které se jakákoliv surovost a nedokonalost proměňuje v autenticitu. Romantismus veršů citově vydírá jako Kerouacův půlnoční duch nebo Zelenkův taxikář. Ačkoli by narozdíl od nich neměl mít Pokoj25 na nostalgii právo, funguje zde bezchybně.
Pomineme-li posluchačsky nejúspěšnější skladbu Ester, která se svou úderností dostala až do Velké sedmy Radia 1, nejzajímavějším překvapením nahrávky A bude hůř je sedmiminutová osobní výpověď Vojtěchu, která nás provede snad všemi typy každodenních sociálních interakcí pražského kluka. Dialogy doplňují zvonkové melodie, které svými narážkami na Noční hudbu připomínají, že se stále nacházíme ve stejném světě. V jeho rytmech se opět ztratíme jako v klapavém zvuku kol tramvaje, z něhož nás vyruší pouze hlasatelka s názvem zastávky a zazvonění odstartuje další song.
Deska A bude hůř není tak velká a plná chytlavých melodií jako Noční hudba. Ani se o to však nesnaží. Je sebehledáním ukazujícím, že v Pokoji25 není pouze piano a melancholie, ale také vysoké ambice, které vzbuzují očekávání, co přijde příště.
Pokoj25 – A bude hůř (vlastní náklad, 2020)
bandcamp interpreta
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.
Klára Šajtarová 21.08.2024
Vycházející hvězda hardcoru a metalcoru z Oldhan County v Kentucky nenabízí žádné kompromisy – žádné čisté vokály, žádné přepálené refrény.