Články / Recenze

Umění dospět - Vaccines vrací úder

Umění dospět - Vaccines vrací úder

Veronika Miksová | Články / Recenze | 04.02.2013

Uznávám, že druhá řadovka britské indie kytarovky The Vaccines vyšla už loni v září a nejde zrovna o novinku. Přesto nebo právě proto, že ji česká hudební publicistika přešla bez povšimnutí, se k ní vrátím. Předloňský podzim se mi v rámci retrospektivního studia The National dostali do sluchátek tihle floutci obviňovaní z toho, že jsou výtvorem NME, Q a marketingu. It depends. Pro mě po delší době kytarovka s vypalovačkama, které nezapomenete hned, jak si je poslechnete. Z debutu What Did You Expect from Vaccines mi minimálně Lack of Understanding, All in White a Post Break-Up Sex vypálily nezhojitelnou stopu na emoční hard disk zmítaný věčnými pochybnostmi o smyslu bytí.

Zpátky. The Vaccines Come of Age. Vzorec zůstal stejný. Pohybujeme se na půdorysu 3,5 minutových songů, stopáž jedenáctitrackového alba je neotravných 39 minut. Zajímavá (rozuměj šukézní) barva Youngova hlasu, která na What Did You Expect from Vaccines jen místy prosakovala a dokopala mě k zapamatování, se dostává do popředí. Možná to znásobily ty tři operace hlasivek v krátkém sledu. K tomu se nabalilo country. No ne, vážně. Od Whiskeytown a Ryana Adamse se Vaccines dostali k Ethanu Johnsovi, který produkoval mj. první dvě výborné desky Kings of Leon. No na tu Johnsovic famílii si vůbec posviťte. Slavný syn ještě slavnějšího otce jim zkušeně poradil, aby natočili desku, kde vynikne to, co jim jde - hraní naživo. Žádný Autotune a vybírání nejčistších slov z padesáti pokusů. Výsledkem je čirá radost ze sebevědomí rock´n´rollové tlupy, která pochopila, že úspěch nespočívá v uznání rádoby všeznalých bloggerů a hudebních kritiků, ale spíš v upřímnosti sdělení, schopnosti vyvolat emoce (jakékoliv), v odpichu a lehkém potlačení ega.

Booklet s androgynníma holkama, v nichž máte poznat členy kapely, odkazuje k hlavnímu tématu desky - složitosti dospívání a hledání sebe sama. No a pokud se ptáte na jednotlivé tracky, nechám to na vás. Pro mě to začíná už úvodní No Hope, kde I wish I was comfortable in my own skin but the whole thing feels like an exercise, pokračuje kolotočářským fatal love songem It´s always you, kde snad i Chris Martin musí pochybovat, zda si vybral tu pravou. Z Ghost Townu, kde vás brnknou náznaky příbuzenského spojení kytaristy Vaccines Freddieho Cowana s Tomem Cowanem z The Horrors, skočíte do oceánu lží a u sedmého tracku Weirdo se sami sebe ptáte, jak je možné, že vlastně všichni řešíme to samé.

Poznámka pod čarou I.: Justine Youngu, rozmysli si to, být holkou není zrovna med a často nepomůže ani Prada a Givenchy.

Poznámka pod čarou II.: Jo a ještě si poslechněte Tiger Blood, kterou produkoval Albert Hammond ze Strokes.

It´s celebrate or ignore.

Info

The Vaccines - Come of Age (Sony, 2012)
www.thevaccines.co.uk

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace