Články / Recenze

Z jejího lůna Děti kapitána Morgana vzešly

Z jejího lůna Děti kapitána Morgana vzešly

mArcElkrIz | Články / Recenze | 15.03.2014

Děti, děti, ty děti... Možná by se dalo mluvit o přirozeném dospívání. O tom, jak pubertální rozjívení, vzdor a chuť se vyřádit přechází ve fatální touhy, plánované cesty a vzývání Boha. O uchopení pomíjivosti a adoraci požitků. O střetu se strýčkem Tomem. O výčepu po zavíračce, ponurosti, vypěstování návyku, o radosti, kterou nám dělají, o otevření se světu...

Děti kapitána Morgana si hned na začátku ujasnili jednu věc - když už se rozhodneme vydat cestou k albu, musíme vždy jiným směrem. Nekorzovat po vyšlápnuté trase, nevracet se na stále stejná letoviska. Mířit do neprobádaných vod. Vstříc dobrodružstvím. Dobrá volba, slastně vzrušující, načichlá sebevražednými i sebevědomými sklony. Takže - po prvním, folkovo-undergroundovo-šramlovitě excentrickém albu se dalo čekat cokoli. A přišla deska z opačné strany. Namísto nespočetněkrát v kontextu s prvotinou zmiňovaném vlivu Toma Waitse přichází stylotvorný vliv ruchomagického Toma Vtípila. Kuchyňský zvuk tak nahradil prostorově vyšperkovaný sound s desítkami drobných detailů. Snad jen čtveřice písní Sestřičky, Každý chlap má trojky kozy, Svatba a S prostě vytvoří snadnější přechod od prvního alba - podobné nálady a na první poslech i sound. Trefně jsou umístěny až po zatěžkaném, skoro by se chtělo říci bezvýchodném začátku (Člověk z města), který jasně ukáže, že světla a přátelských břehů jaksi ubylo (Kejklíři, Loď bláznů).

Banjo se z nosného riffového nástroje přesunulo na pozici jemného zdobení, hlavní roli hrají vrnící a vibrující plochy, basové linky a rytmus (jedno, zda bicí nebo noiseové prostřihy). Výraznou úlohu získal akordeon – střední tóny malující ležérní vlny na tmavém podkladu (úchvatná, až caleovsky gradující Havrany vymyslel Oumulu Bubuku a pouličně noční vyznání Špinavej). Jaroslav Záděra III. je vokálně civilnější a, nečekaně, náhle i barevnější. Veškeré nedohmaty a přehmaty spolu s využitím studiových dozvuků, syntetických zvuků a ruchů či další elektronické špíny zní živočišně, přirozeně a albu dávají punc organické, tepající hmoty. Pitoreskní, posmutnělý svět je opět utvářen především Homérovými texty s efektivním dokolorováním Milana Kozelky a jednou textovou koláží samotného Záděry.

Tahle deska je velká. Aranžérsky, zvukově, dramaturgicky, autorsky i interpretačně. Zdejší undergroundová rodina ji považuje za svoji (ostatně z jejího lůna Děti kapitána Morgana vzešly) a dozajista je s ní spjata. Ale nyní má otevřené cesty všemi směry. Kamkoli.

Info

Děti kapitána Morgana - S rozkoší vylizuju omáčku (Guerilla Records, 2013)
http://bandzone.cz/_73291

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace