Články / Recenze

Z posledních zbytků deprese - Beach House

Z posledních zbytků deprese - Beach House

Pavla Slezáková | Články / Recenze | 25.11.2015

OHODNOŤTE DESKU

Beach House jsou legendami dream popu, přesněji řečeno, jeho definicí, a nezávislý punc jim v roce 2012 setřela vlna zájmu následující song Myth. S pátou, poeticky nazvanou deskou Depression Cherry se Alex Scally a Victoria Legrand vynořili po třech letech. Zažijeme déjà vu?

Hned z prvních tónů lze vycítit návrat ke kořenům, což ostatně oba potvrdili v rozhovorech před vydáním "třešně na depresi". Deska Bloom je dostala do hal, kde se dream pop od Beach House prostě nehraje, a ani jednomu z dua sláva nezachutnala, právě naopak. Propojení s lidmi je pro ně důležitější než štos bankovek. Jejich klasický recept smíchaný z jednodušších řetězců synthů a kláves proložených měděným hlasem Victorie funguje přesně tak, jak má, je to vyspělá reminiscence časů prvního alba. Texty na celé desce nutí posluchače vcítit se do skladeb, lépe řečeno, vcítit se do sebe. Náladově album odpovídá mrazivé energii, kterou vnímáme v momentu, kdy načínáme novou kapitolu života s vědomím těch nekonečně barvitých cest.

"There is a place I want to take you, where the unkwnown will surround you. Take my hand…," zpívá se v Levitation, která dělá čest svému názvu, vznášet se v myšlenkách umožňují odlehčené synthy a přirozeně atmosférické klávesy. V jiskřícím závěru plynule naskakuje singl Sparks. Ten ohromuje varhany, mnohdy muzejními exponáty, které v kombinaci s moderními elektronickými prvky protkávají zvukovou stěnu a podpírají Victoriiny zemité vokály. Basové linky prohlubují únik od reality až na její vzdálenější okraj.

I přes množství použitých efektů celek nepůsobí předimenzovaně. Svůj význam ztratily bicí, kterých je na desce pomálu, a tak nezastiňují klávesové nástroje. No a Victoriin zpěv s albem Depression Cherry dospěl, jistota a odhodlanost je znát v každém vyřčeném slově. Ve Space Song slova mění svou podobu na sametovou dečku pro posluchačovy smysly a nejenom vnímavější jedinci sehrají předem prohraný boj s plnými slznými kanálky. Sborový zpěv závěrečné Days of Candy vyvěrá z hlubin posledních zbytků deprese a epické bicí doslova odtrhávají mysl od její schránky a vymačkanou ji vrací zpět na své místo. Pokud to nepomůže, zmáčknout play a zažít to znovu je vždy možné.


Na dream pop mají Beach House patent. S každou další deskou je znát určitý progres a „třešeň“ není výjimkou. Bicí a kytary pozbývají na důležitosti a ručička vah se překlápí k tradiční architektuře kláves, synthů, varhan a milionového vokálu. Žádná ze skladeb nevyčnívá, jde o kolekci zimních čajů, pohybují se na dreampopové vlně natolik pohodlné, že je z ní těžké vyskočit. Zkrátka a dobře, pokud jste momentálně v depresi, toto album je lékem. Pokud jste se z ní před pár okamžiky dostali, navlhnete pocitem melancholie a spadnete do ní znovu, a pokud na deprese netrpíte - ahoj, kdo jste?

Info

Beach House - Depression Cherry (Bella Union, 2015)
www.beachhousebaltimore.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace