Zdenko Fajčák | Články / Sloupky/Blogy | 01.05.2023
Hudobné štýly sú ako katalógy z Lidlu, každý si nájde svoj týždeň. V punkovom letáku nájdeme pár akordov, hlučnú agresiu a rebéliu proti spoločnosti, v ktorej sú produkty testované na deťoch influenceriek a ľudia vykonávajú svoju psychohygienu v lokálnej herni.
Punk na Slovensku bol v posledných rokoch bez iskry ako vypraný zapaľovač, vyprázdnené retro v štýle Ein Punkes Buntes. Koňýk zo Zóny si podal prihlášku do Klubu Kotlebových Kokotov, Yuri z Konfliktu si dal dole kapucňu vo videoklipe Majka Spirita a zosnulého Braňa Alexa zo Slobodky vystriedal bývalý porotca Superstar.
V Trnave sa našťastie okolo jej frontmana Denisa Bangu sformovala kapela The Wilderness a vrátila späť do hry neúprosnú syrovosť a spotené vlasy. Namiesto jednoduchých textov sa The Wilderness odvážia filozofovať, rozbité mikrofóny a tvrdé gitary soptia odpor k falošnému pokroku, existenciálnu úzkosť či frustráciu z aktuálnej doby plnej opustených samíc a samcov. Konzumný život, v ktorom socialistky odmietajú chodiť s chudobnými a diskusné vlákna nasiakli nenávisťou, podrobujú kritike tvrdšej než dvojtýždňová bageta. Partnerskými mestami ich punkového gheta sa stalo Tabletkovo, Nihilizmus York a Nová Mizéria nad Váhom.
Napriek tomu, že lieky zapíjajú alkoholickým nápojom B52, všetko robia s ľahkosťou a priamočiarosťou. Vztýčený prostredník proti slepote a falošnému nebu sa hrdo vypína nad ich divokou krajinou.
Punk však prežíva nielen v slovenskom Ríme. Jeho pôvodná myšlienka nasrať na zabehnuté štruktúry a urobiť si veci po svojom je večná. Étos DIY, autentický a nekompromisný, je stále živý. Načo sa pchať niekam, kam ťa nechcú, keď si môžeš vybudovať vlastný mikrosvet?
Takýto prístup si zvolili aj trapoví raperi v časoch, kedy ťažké basy a rýchle hajtky ešte nedominovali rebríčkom na Spotify. A v podstate to robia dodnes – produkujú si vlastné beaty, nahrávajú vlastné vokály a svoju hudbu distribuujú cez Soundcloud.
Napr. americké hiphopové duo Suicideboys bolo vždy nezávislé a bez podpory veľkého vydavateľstva, založilo si vlastný label s názvom G*59 Records. V ich hudbe nájdeme aj ďalšie punkové prvky - skreslené gitary, ťažké basové linky či vokálne prejavy energickejšie než muchy na hladujúcich Afričanoch v dokumentárnych filmoch.
Ako správni pankáči odmietajú materialistický bulšit a rúcajú modly zo zlata. Ich lyrika často obsahuje témy, ako je kritika mainstreamovej spoločnosti, sociálna izolácia a drogová závislosť na predpis.
V jednom z rozhovorov sa Denis Banga priznáva, že Suicideboys ovplyvnili tvorbu v jeho trapovom projekte Fvck_Kvlt. Je to jeho projekt, dieťa trapového otca a punkovej mamy. Všetko si v ňom robí sám – texty, beaty či produkciu po ten najfinálnejší zvuk a záverečný export.
Špinavé londýnske ulice a atlantské bloky Fvck_Kvlt spája vo forme temnej a miestami dekadentnej muziky. Vyjadruje sa k spoločenským problémom a rozoberá témy mentálneho zdravia. Namiesto hedonizmu stúpame na nášľapné míny v podobe depresií, nekompromisnej lyriky a dunivých basov. Drip a ice strieda smútok a frustrácia zo sveta, ktorej nepomôže ani sto pražských Jezuliatok v kapse.
Útočí na modernú Bastilu a oslobodzuje antiautoritárske ideály, v zatuchnutých kobkách nachádza pochmúrne nálady a schizofrenické stavy. To všetko za sprievodu vysamplovaných punkových riffov a silných rytmických nálad.
Fvck_Kvltovi vyhovuje robiť punk–syrovú a nekompromisnú hudbu.
Skrátka, robiť zle.
A robí to skvele.
Více a mnohem více materiálu o Fvck_Kvltovi a jeho crew najdete v magazínu Full Moon #144, kde jim a souvisejícím tématům je věnováno takřka 30 stran.
foto © Jakub Doležal
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.