Amy (Winehouse)

Většina lidí chodí na filmy jen do kina, ale existují tací, jejichž vlastní život v určité fázi nabere parametry filmového příběhu a mnohdy v tomto modu vydrží až do konce. A ono o spoustě lidí, kteří takový život měli, už většinou film či dokument existuje, nebo se alespoň chystá. Amy Winehouse takovou osobou rozhodně byla. A jelikož se zajímavost jejího životního příběhu doplňuje se zájmem (veřejnosti) o jeho převyprávění, není se co divit, že čtyři roky po její smrti tu máme dokument zachycující její životní cestu.

Amyin život by tvořil story zajímavou i pro hraný celovečerák a je pravděpodobné, že ten taky jednou vznikne. Prozatím jsou události kolem jejího života, a především smrti, stále ještě poměrně čerstvé a jak ukazují reakce některých členů rodiny a jejího nejbližšího okolí, i poněkud žhavé téma. Dokument, který natočil Asif Kapadia, je pro vypovězení Amyina osudu naprosto dostačující. Navíc se britsko-indický tvůrce může, díky tomu, že dá hlas prakticky všem důležitým postavám v Amyině životě, a díky tomu, že ty nejkontroverznější momenty ani nemůže ukázat, jelikož z nich nejsou záběry, vyhnout potenciálním právním tahanicím i při odkrývání poněkud nepříjemných skutečností. Čímž se dostáváme ke zvolené formě.

Zapomeňte na mluvící hlavy, které vzpomínají na dávná léta v křeslech soukromého hudebního studia. Kapadia skládá dokument převážně z dostupných filmových a televizních záběrů, zachycujících důležité i banální momenty Amyina života. A vzhledem k tomu, že ve 21. století má téměř každý po ruce přístroj schopný natáčení, a vzhledem k tomu, že po vydání singlu Rehab a alba Back to Black se život Amy Winehouse dostal prakticky do přímého přenosu britských (hlavně bulvárních) médií, měl Kapadia dost materiálu k vytvoření kompletního portrétu mladé zpěvačky. Utříděným, ale hutným množstvím záběrů nás provází povídání lidí, kteří měli, byť třeba jen v určité fázi jejího života, k Amy blízko. Od rodičů a kamarádek z dětství přes manažery a producenty až po přátelské bodyguardy. Kapadia nepotřebuje osobu "nezúčastněného vypravěče" a skládá výpovědi jednotlivých osob do uceleného příběhu. Příběhu , jenž má své kladnější i zápornější postavy. Mezi ty kladné lze počítat Amyiny kamarádky z doby před slávou, odsouzené do role pozorovatelek jejího postupného psychického rozkladu, nebo prvního manažera Nicka.

Asi nejhůře z dokumentu vychází jednak Amyin otec, který klade kariéru své dcery a s tím spojený přísun peněz před její psychické i fyzické zdraví, a jednak její přítel Blake Fielder-Civil, jehož vztah k Amy byl jak inspirací pro její textařskou tvorbu, tak motorem její sebezničující cesty. Silně to připomíná jiný slavný (sebe)destruktivní vztah, a to basáka Sex Pistols Sida Viciouse a jeho přítelkyně Nancy Spungen. Zmínka o Sex Pistols není od věci ještě z jednoho důvodu - Kapadiův dokument lze kvalitativně přirovnat ke komplexním hudebně-dokumentárním portrétům Juliena Templea, především pak ke snímku Filth and Fury (Sex Pistols: Děs a Běs). Oba dokumenty spojuje také schopnost jejich tvůrců z výpovědí a raritních i známých televizních a video záběrů složit kompletní biografii a vtáhnout diváka do "děje" skoro stejně, jako to umí hraný film.

Sledovat dokument Amy je pocitově podobné, jako sledovat do dvou hodin zhuštěnou první řadu seriálu Hry o trůny. Vidíme důležité osoby, jak činí jedno špatné rozhodnutí za druhým, jež postupem času přinesou nevyhnutelné zdrcující důsledky a kde na konci hlavní postava zemře. Kapadiův dokument není odpočinková podívaná na sobotní odpoledne, hlavně ke konci se jedná o kompaktní a vážnou studii sociálního i psychického rozkladu. I díky této vážnosti a určitému přesahu bude film (na rozdíl od mnoha jiných hudebních dokumentů) působivý a zajímavý i pro lidi, kteří se s hudbou Amy Winehouse doposud míjeli.