Daniel Nádler | Články / Recenze | 15.08.2019
Jestli někdy tuzemská rapová scéna zažívala obrození, tak to bylo právě poslední rok. Zatímco starým rapperům dochází nápady a kreativita, mladí se konečně dokázali vymanit z českého rapového archetypu obrovských teplákovek a čepic s rovným kšiltem. Hasanovo nové album je jen dalším dokladem toho, jak nová generace s chutí bourá zajeté stereotypy.
Hasan byl velmi dlouho součástí spíše béčkového kádru labelu Milion+ a na větších projektech se dostával ke slovu jen občas. Avšak pokaždé jeho přítomnost, byť třeba jen v refrénu, dokázala oddělit danou skladbu od ostatních. Hasanovo druhé plnohodnotné LP se tak konečně stává důkazem hudební vyzrálostí mladého kluka, který si léta razil svoji jasně vymezenou a nezávislou cestu.
Album Hasan definuje v českém hip-hopovém průmyslu pojem impresionistický rap. Písně stojí na abstrakci a vyjádření dojmů, citů a nálad. Rapper klidným projevem tak vystihuje momenty svých probdělých nocí.
Jsem jeden z těch, co si budou
pamatovat, tráva zelená
trochu fialová, oranžový měsíc
černá obloha, ghost rider jede
tmou a nemá slitování
Čekám na odvoz.
Dokáže posluchači sdělit myšlenky, které se mu promítají v hlavě, i ty zahalené oblakem zeleného dýmu. Deska má celistvý zvuk, Hasanovi se podařilo otlačit do ní svůj originální rukopis a dát jednotný směr velké škále hudebních vlivů. Je tu slyšet dopad soundcloudové rapové éry se střídajícími se rapovými pasážemi a melancholickými vokály v doprovodu kytarových linek. V určitých momentech se do toho začnou mísit oldschoolové samply např. píseň Sunday. Vrcholem je skladba Ghost Rider, kde se chytlavý jazzový saxofon pojí s rychlejším, elektronickým tempem a dohromady vytváří houseový podklad, do kterého Hasan rapuje společně s Yzomandiasem a Viktorem Sheenem.
Množství zpívaných refrénů a uhlazená forma by mohla evokovat v očích rapových fanoušků podlézavost. Hasan ale svou hudbou vykresluje barvitý obraz na bílém papíře a většina jeho vět jsou tahy štětcem. Barvy Hasanova štětce jsou často tmavé, šedivé a smutné, občas křiklavé a syté. (Takový kontrast je možné zřetelně slyšet v písni Přítomnost/Budoucnost.) Hasan nahrál desku, která přesahuje úzké hranice rapové komunity a svou otevřeností má šanci zasáhnout i posluchače jiných hudebních žánrů.
Hasan – s/t (Milion + Ent, 2019)
web interpreta
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.