Jiří V. Matýsek | Články / Recenze | 24.11.2019
V poslední době poslouchám chlápky s ponurými hlasy. Z poličky jsem oprášil elektronikou znetvořené blues v podání Huga Race, společnost mi dělal Nick Cave a teď tenhle gentleman s dětinskou přezdívkou Koonda Holaa. Vlastním jménem Kamil Krůta působil např. v F.P.B. či Už jsme doma, v Koonda Holaa se odráží jeho ovlivnění častými pobyty ve Spojených státech.
V podstatě je jen zarostlým desperátem s kytarou, vydá však za celou standardně obsazenou kapelu. Nikoli jedinou radostí, kterou album Still There… Waiting for Me představuje, je vstupování do světa osamocených půlnočních jezdců a jejich příběhů, jak je vypráví svým temným hlasem. Neméně podstatná je i snaha proniknout pod povrch plnotučného, šťavnatého zvuku, do kterého se deska s úspěchem halí. Mnohovrstevnatost není v tomto případě metaforou, ale prostým faktem. Koonda Holaa kouzlí s looperem a skládáním jedné kytarové stopy na druhou, jediným dalším nástrojem jsou bicí.
Koonda Holaa je někdy písničkářsky křehký, na jiných místech se noří do vln zamlžené psychedelie, jindy jeho hudba tepe v šamanském rytmu primitivního blues. Podobně proměnlivé je i žánrové zařazení, tu jsme blíže country, onde rocku, jinde gospelu – ovšem všechny pokusy cokoliv zařadit jsou nabourávány hudební amorfností, která je Krůtovi naprosto vlastní. Nálady a zvuky se přelévají jeden přes druhý a propojují do zvukově překvapivě barvitého celku, vzhledem k omezené instrumentaci.
Barevné jsou i nálady a jednotlivé skladby, celým albem prostupuje zvláštní nezdůrazňovaný melancholický pocit. Koonda Holaa je stvoření z jiného časoprostoru, který tím naším jen tak mimochodem proplouvá, vyzbrojen jen kytarou a baterií efektů. Fantasmagorická bludička, bludný kámen.
Koonda Holaa – Still There… Waiting for Me (Track Brack Mobile Production, 2019)
fb interpreta
živě:
12/12 Brno, Kafara
13/12 Bílina, Moskva (w/ James Leg)
19/12 Praha, U vystřelenýho oka (w/ Jaroslav Murgauer)
20/12 Třebíč, Béčko (w/ Permon Balet Superstar)
21/12 Bílina, Moskva (w/ Permon Balet Superstar)
22/12 Blatná, Kulturní kavárna Železářství U Šulců
23/12 Poděbrady, Kafíčko
27/12 Loket, Hospoda u Radnice
29/12 Louny, Music bar Za zdí (w/ Rohypnol Missipi Aussig)
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.
Klára Šajtarová 21.08.2024
Vycházející hvězda hardcoru a metalcoru z Oldhan County v Kentucky nenabízí žádné kompromisy – žádné čisté vokály, žádné přepálené refrény.