Tony, waghiss666 | Články / Recenze | 31.12.2015
Split desky nejsou mrtvé a asi nikdy neumřou. Jsou častější na hardcore/crust/grindové scéně, ale výjimka potvrzuje SPLIT. Na CD Rikki-tikki-tavi to nyní potvrzují české sebranky Hadem pro mého munga (HPMM) a Le Bain de Maid (LBDM). Není přispěno rovným dílem v počtu brázd, ale kdo by to počítal.
HPMM přispěli více kusy své špatně zařaditelné instrumentální alternativv. Nejde o žádné usmrkance s mlíkem na bradě, slyšíme zkušenosti z dalších kapel, slyšíme téměř nekonečné žánrové rozpětí. Vyhranost vs. nevyhraněnost. I když je jejich podání čistě instrumentální, nemůžu se ubránit pocitu, že písně jsou napsány a zahrány s tím, že jednou budou i nazpívány. Za současného stavu vznikla nahrávka s razancí a šťávou i bez vokálu. Dokážou navodit náladu, kterou po chvíli rozbijí repetitivními prvky, zaslechnete vlivy gothic rocku (XIII. století). Nabízí se výtka k nehudební složce bílého releasu s krásným obalem, ale chabým ‘zbytkem‘, ovšem všeho do času. V ideálním světě se každý pídí, googlí, hrabe v moudrých análech internetů, aby si dokreslil mandalu, a až tam, až potom zjišťuje, že pojmenování skladeb je nadpis pro zhudebněné příběhy.
LBDM nastupují jen se dvěma songy a jejich post screamo kreslí za zavřenými víčky příběhy, koncept očíslovaných kapitol bolavé story jedou od začátku, tady už slyšíme kusé výkřiky. Vidím, ale nechci. Vyvstává problém přímo sisyfovský: tančit o architektuře táhlého tandemu skončí mimo rytmus, s okopanými palci u nohou. Kapela je v životní formě, což dokážete prožít i z nahrávky, ale pochopíte až na koncertě. Vše zahráno s velkou dávkou emocí, která se neztrácí, naopak s každým poslechem roste a ulpívá uvnitř. Le Bain de Maid jsou na splitku blíž svým hrdinům, než se běžně daří domácím kapelám. Vinyl? Ne kvůli snobství, jen pro dopsání příběhu, uzavření černého kruhu. Slyším, pamatuju…
Hadem pro mého munga/Le Bain de Maid – Split (Venus Flag Records, 2015)
www.venusflagrecords.com
www.lebaindemaid.bandcamp.com/album/split-le-bain-de-maid-hadem-pro-m-ho-munga
foto © Tomáš Kuša
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.