Martin Šinkovský | Články / Recenze | 04.02.2018
Komiksové adaptace klasické literatury v drtivé většině slouží k tomu, aby se kniha proměnila ve stravitelnější médium, k němuž nebudou mladí čtenáři cítit averzi. Kvalita těchto komiksů tomu proto odpovídá. Chaboutého Bílá velryba je však něco jiného.
Christophe Chabouté z Melvillova kanonického díla extrahoval samotnou jeho podstatu. Lov velryb a urputný hon Moby Dicka tak tvoří rámec, pozadí, na kterém vypráví příběh o myšlenkových pochodech námořníků, jejichž životním osudem se stal lov obřích kytovců. Samota, strach, těžká dřina v kombinaci se smrtící touhou kapitána Achaba po pomstě.
Chabouté neponechává nic náhodě a naprosto precizně buduje známý příběh, který si před tím pečlivě rozebral, aby poznal, co je na Bílé velrybě opravdu podstatné. Nikam nespěchá a čtenářům nabízí podrobný průřez celou velrybářskou výpravou - od příprav až po samotný lov. Přesto ani na okamžik nenudí, atmosféra a rytmus pohltí od prvních stránek.
Černobílá kresba svým nekompromisním kontrastem podtrhuje hlavní myšlenku spočívající v chorobné touze po pomstě, která vede nezadržitelně do záhuby. Pečlivě vykreslené panely nabízejí úchvatné velké celky i k smrti vyděšené pohledy oceánskými větry ošlehaných velrybářů. Nejsilněji působí pasáže, kdy je slov netřeba, Chabouté se celé kapitoly obejde s minimem slov. Rytmus porcování velryby určuje detailní popis tvrdé dřiny námořníků, aby vrcholil katarzí ve zbavení se torza ulovené velryby. Naprostým vrcholem je závěrečný střet vyprávěný pouze obrazem. Chabouté ukazuje, jak nicotný je člověk uprostřed nekonečného oceánu, v porovnání s kolosální velrybou vyniká jeho malost a malichernost.
O své nadšení z této komiksové adaptace se v předmluvě podělil i scenárista a spisovatel John Arcudi (Hellboy, Ú.P.V.O., Maska), který tvrdí, že Chaboutého Bílá velryba se vzepřela zákonu „nezpracovatelnosti“, s čímž lze beze vší pochybnosti souhlasit. Tento komiks nebude hitem mezi středoškoláky, kteří ve zkratce potřebují pojmout obsah díla – všichni ostatní budou jásat.
Christophe Chabouté, Herman Melville - Moby Dick (Argo 2017, překlad Stanislav Václav Klíma a Marie Kornelová)
www.argo.cz/knihy/234140/moby-dick
Jiří V. Matýsek 21.01.2025
Žádný growl, žádné temné mručení, jakoby tu z vlhkých kobek zněl hlas čisté bytosti, kterou zahnalo lidské nepochopení.
3DDI3 01.01.2025
Kapela, co má duši, ale nemá hlas. Anebo jo.
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.