Jakub Béreš | Články / Recenze | 02.09.2015
Brandon Flowers je zpěvák amerických The Killers. Ti na poslední desce lehce upustili od svých kytarových kořenů, a tak není divu, že i druhá sólovka jejich frontmana se nese ještě v odlehčenějším duchu. The Desired Effect nenavazuje na melancholický debut Flamingo z roku 2010, ale pokračuje ve směru, kterým se rozhodli ubírat The Killers. Namísto pozvolného zatáčení tu máme ostrý smyk.
Skupina i Brandon Flowers se vždycky drželi pevných leitmotivů – kovbojské klobouky, kníry, Las Vegas a pustá krajina západního pobřeží. Zůstalo jen stále opěvované, neonové město, Las Vegas jako symbol barevného amerického kýče, umocněný osmdesátkovou diskotékou v zářivě třpytivém estrádním saku. Na desce naleznete robotický hlas (Lonely Town) i štěk zpěváka z Pet Shop Boys (I Can Change), vlastně je až zarážející, kolik toho unese, a přitom se stále pohybuje v mezích únosnosti. Například první singl Can’t Danny My Love je napěchovaný retro synthy a text je jedno velké klišé, ale dohromady se skvěle doplňují. Nemluvě o epickém klipu, ve kterých si zpěvák libuje od začátku kariéry. Ovšem od výpravného vizuálu s dalšími singly upouští a vrhá se na jednodušší ikonické klipy zdůrazňující retro náladu (černobílá Still Want You je přímo učebnicová ukázka retro videa plného opakujících se klišé).
Nejde o parodii. Brandon je stále kladný vlastenec, který sice vyměnil kytaru za klávesy, ale i tak zůstal především písničkářem a nikoli laciným bavičem. Nevytěžuje retro prvky a nesnaží se je měnit podle aktuálních trendů, zanechává je v původní podobě. Desired Effect je taneční a veselé album, jakkoliv postrádá citlivé písně, které zdobily debut. Novým prvkem jsou houpavé melodie ve stylu starých Scissor Sisters nebo posledních La Roux a protiváhou blýskavé nahrávky je poslední song a jediná balada (The Way It’s Always Been), která se nejvíce přibližuje k citlivému umělci z debutu Flamingo.
Desired Effect přináší skvělý čistý pop, který však nevyzní v kontextu The Killers. Taneční rytmy a zpěvák rockové kapely k sobě moc nepasují, i když každý zvlášť funguje skvěle. Brandon Flowers se díky chytlavým refrénům přiblížil statusu popstar, za kterou v latinsko-americkém prostředí už nějakou dobu platí. Otázkou je, jestli ho tak dokážou, nebo vůbec chtějí, vnímat posluchači odchovaní na kytarových The Killers.
Brandon Flowers – Desired Effect (2015,Island + Virgin EMI)
www.brandonflowersmusic.com
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.