Kateřina Lukáčová | Články / Recenze | 22.04.2016
Je libo věneček, kávu, šanson? Nebo jen trochu popela z urny?
Do atmosféry zapadlé šansonové kavárny, při posledních drincích a prvních ranních kávách přicházejí zvláštní lidé. Každý se svou rekvizitou, každý se svým malým či velkým příběhem. Prsty po klávesách se rozbíhají, basa se rozezní, harmonika dotvoří atmosféru, představení může začít. Číšník už je z toho celý bílý, čeká ho další večer na place a hosté se začínají pomalu trousit a jsou víc než podivní.
Hudebně divadelní inscenace se šansony francouzskými, českými, německými a možná i dalšími. Pohyblivý tvar, který se stále vyvíjí a nikdy není stejný, zavítal tentokrát do Industra STAGE. Tak trochu bizarní kavárna pražského souboru Bodyvoiceband přenesla atmosféru stylových zakouřených podniků z časů Édith Piaf. Pásmo šansonů v několika jazycích, převážně ve francouzštině, orámované ideou kavárny, do níž se návštěvníci přicházejí vyzpívat ze svých problémů i životních příběhů, nabídlo zábavný hudební večer v kvalitním provedení ozdobený šlehačkou navíc.
Pár starších ulepených stolů a židle, v pozadí kapela. Jednoduchá scénografie, pár rekvizit. Herci předávají sdělení perfektními hudebními čísly a krátkými situacemi, kterými jednotlivá hudební čísla oddělují. Zneuznaný kouzelník, vražedkyně, sebevrah, ovdovělá nevěsta, krásná ztracená neznámá. Setkání v zakouřeném příšeří. Nečekané zpovědi slovy písní Jacquese Brela, Édith Piaf, Marlene Dietrich a dalších. Částečně improvizovaná představení hudební či hudebně pohybová spojují krátké pantomimické až groteskní scénky z kavárenského prostředí. Tak trochu morbidní, tak trochu absurdní, tak trochu všedně nevšední. Postavy nejsou psychologizované, nenesou děj. Jsou jen náhodnými kolemjdoucími z ulice, kteří se zastavili. Jejich životy jsou natolik zvláštní, že se rozhodli o ně podělit s dalšími kavárenskými návštěvníky.
Podivná, stále se proměňující komunita několika osob spolu sdílí jednu starou kavárnu a mikrofon. Nikdy nevíte, kdo další vstoupí a co zazpívá.
BodyVoiceBand: Café Bizzare
20. 4. 2016 Industra STAGE, Brno
foto © vrbaak
Richard Michalik, Veronika Vagačová 30.01.2025
Po silnom debute, za ktorý si Vojtik vyslúžil ocenenie RadioHead Awards, šlo očakávať čokoľvek. Jeho odvaha a talent ukazovali hneď viacerými možnými smermi.
Štěpán Šanda 28.01.2025
Procházka výstavou v podobě něčeho blízkého počítačové hře může dobře připomínat pandemickou osamělost. Kid A Mnesia Exhibition.
Michal Pařízek 28.01.2025
Život Vernona Subutexe je brutálním popisem společnosti rozpolcené v různých směrech, společnosti, jíž cloumají nenávistné nálady směrem k odlišným rasám, cizincům nebo prostě osobám, které nezapadají.
Radim Kopáč 27.01.2025
Punk ladies made in ČSSR určitě musely být. Možná ne tak výrazné jako holky z Dybbuku, možná netvořily celou sestavu, ale každopádně tady měly své místo. Na pódiu i pod…
Veronika Vagačová 22.01.2025
Hravé riffy, prenikavé vokály a nečakané štylistické zmeny sú len pár z ocenenia-hodných kvalít tejto relatívne novej skupiny.
Jiří V. Matýsek 21.01.2025
Žádný growl, žádné temné mručení, jakoby tu z vlhkých kobek zněl hlas čisté bytosti, kterou zahnalo lidské nepochopení.
3DDI3 01.01.2025
Kapela, co má duši, ale nemá hlas. Anebo jo.
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.