Jakub Hudák | Články / Recenze | 09.04.2013
Tihle kluci z Brna jsou už na první pohled sympatičtí alespoň jednou věcí: když se podíváte na jejich fotky, bude vám jasné, že nehrají jen tak pro image, a to se odráží i v hudbě. Nemodelují svou produkci podle určitých trendů a jsou eklektičtí, i když netvrdím, že by se vymykali možnosti zaškatulkování, to se říká o lecčem a nevidím důvod, proč by to mělo být pozitivum. My Dead Cat sice nemají jednoznačnou nálepku, ale to neznamená, že by se o nich v rámci žánrů nedalo mluvit: alternativní college rock devadesátých let, dark-surfové kytary, jazzové bicí a místy temný postpunkový zpěv.
Předností alba je, jak je nahrané. Najdou se malé chybičky, jako když jsou kytary a níže položené vokály v podobné frekvenci, takže hlas poněkud zaniká. Příkladem je song Air Sickness, v jehož úvodu jsou pod kytarou slabě slyšet drnčící pružiny od virblu – přesně tyhle detaily je odlišují od sterilní dokonalosti hitparádových desek a právě ony dávají nahrávce prostor a autentičnost.
Na Shortcut to Hell není moc kytarových sól – z devíti písní je náznak až v šesté skladbě No Place to Go se zajímavým chromatickým riffem. My Dead Cat se snaží nevázat jen na jeden druh progrese, a tak album, které melodicky začíná (Electric Train) jako něco z Brighten the Corners od Pavement rychle přibírá punkové vokály (Rip Me Off) a následně i nostalgicky rock’n’rollové nápodoby lámané v synkopických rytmech (Broken Leaves).
Ke konci alba se dějí dvě zajímavé věci. A Cat Comes Along nabízí nejvýraznější využití synťáku a zároveň určité zvážnění, vzpomněl jsem si na starší Bloc Party. A závěrečná The Lights obsahuje překvapivé zlomy a pěkný naléhavý závěr. Celá deska představuje zajímavý protiklad k chirurgickým nahrávkám současnosti, aniž by ztrácela na organizovanosti. Navzdory svému počátečnímu odporu nakonec mrtvé kočce podléhám.
My Dead Cat – Shortcut to Hell (self-released, 2012)
http://mydeadcat777.bandcamp.com
http://www.mydeadcat.cz
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.