Crossroads očima (ne)zúčastněné kapely (Ponk)

Crossroads jsme navštívili prvně. Naštěstí nám byly doporučeny přáteli, jinak bychom se o nich pravděpodobně nedozvěděli.

Po chvilce bloudění Ostravou (na infosheetu bylo všechno, jen ne adresa, kterou bychom mohli zadat do navigace) jsme dorazili na místo, přebrali pásku a zeptali se, kudy jít. „Hlavní bránou,“ suverénně oznámila milá slečna u okýnka.

Vešli jsme do areálu a s pomocí mapky se vydali hledat místo konference. Ač nám normálně mapy nedělají problém, tato ano. Přišli jsme až na konec areálu a začali se vyptávat. Pět securiťáků po areálu na nás nevěřícně zíralo, že neví, co jsou Crossroads, že podle takové mapy nás nikam nenavedou. Po projití celého areálu jsme místo konference našli. Bylo kousek od hlavní pokladny, jenom na druhé straně. Stihli jsme závěr poslední přednášky, pozdravili známé a šli na oběd, pro který jsme nestihli první dva koncerty showcase. Byla to škoda, ale nikde nebyl byť jediný stánek s jídlem. A nejbližší restaurace blízká nebyla.

O výběru kapel na showcase jsme vedli debaty s mnohými účastníky. Jistě měla porota pádné důvody pro jejich výběr, my bychom volili jinak. Možná jsme si to špatně vyložili, ale opravdu potřebují hudební stálice, které jsou na scéně dekádu i více, pomoci? Takové, které mají na kontě mezinárodní ocenění, několik alb, spolupráci se špičkami české i světové scény? Mladých kapel je u nás spousta, mnohé z nich se opravdu snaží a taková pomoc by pro ně mohla být obrovským stimulem. Polský a slovenský výběr pro showcase byl o poznání zajímavější. Například úžasní Qferau + Zora - takto má vypadat (mladá!) kapela, která zasazuje lokální vlivy do moderního hávu a tvoří hudbu, která by jinde než v Polsku vzniknout nemohla.

Středeční konferenci započal projekt Czeching. Vize exportní agentury je krásná věc, ale formálně potřebuje ještě dosochat. Výběr energické úderky Wild Tides nás udivil. Krásně popřel to, o čem pak mluvili diskutéři ze zahraničí – koho v USA zajímá punkrocková kapela z Česka, když jich mají doma tisíce? Je to jako vozit reggae na Jamajku...

Následná diskuse mezinárodních odborníků o tom, jak dostat kapelu do zahraničí, byla velmi přínosná. Každý z diskutérů představil, co je jeho prací, jak kapelám může pomoci a co je potřeba udělat. Z přítomných mluvila dlouholetá zkušenost, profesionalita a úžasná pokora. Na diskuzi navázal Gerald Seligman geniální přednáškou nejen o vizuální stránce prezentace. Jak fotkou ilustrovat, jaký žánr hrajeme, jak sladit infosheet s vizuálem kapely a co by v něm nemělo chybět... Prostě cenná lekce zkušeného Američana.

Speed dating byl chaos, ale jen organizačně, nikoli vědomostně. Tím, že se oficiální program se protáhl, vznikla spousta nejasností, jak se popasovat s na minutu danými rozpisy u jednotlivých mentorů. Počáteční neuspořádanost se však díky duchapřítomnosti účastníků i mentorů podařilo zažehnat a speed dating byl skvostný. Mentoři byli neuvěřitelně přátelští, radili, chválili, doporučovali. „What can I do for you? How can I help you?“ zněly nejčastější věty. S radostí přetahovali domluvený čas a ujišťovali, že budou k dispozici kdykoli odpoledne, stačí za nimi přijít. Úžasné. Dostali jsme cennou zpětnou vazbu ohledně správného směřování vizuálního stylu naší kapely, sladěnosti infosheetu s designem CDčka i vize aktualizace moravské lidovky do současnější podoby. Johannes Theurer z rádia Berlin-Brandenburg s námi dokonce v rámci speed datingu natočil krátký rozhovor do svého pořadu a nabídl se, že pokud mu předáme 48 kusů desek, vezme je s sebou do Berlína a rozešle kolegům z projektu World Music Charts Europe, aby hudbu ohodnotili a eventuálně zařadili do vysílání svých pořadů. Taková nabídka se neodmítá.

Co bylo v rámci speed datingu a vlastně celé konference zvláštní, byl nezájem českých kapel. Co bylo doslova šokující, byl nezájem zúčastněných kapel. Když už vážím cestu do Ostravy, opravdu přijedu jenom na koncert? Nachystám se, odehraju a jedu domů? To jako fakt? Když mám kolem sebe promotéry, rádiové moderátory a žurnalisty z celého světa? Lidi, kteří mi můžou poradit nebo kterým můžu jenom předat CDčko nebo infosheet? „Dobrý den, děláme zajímavou muziku, třeba by se vám mohla líbit,“ by pro začátek i stačilo. Opravdu čestnou výjimkou byli snad jen zmínění Qferau z Polska, kteří na konferenci strávili celou středu, zvídavě se vyptávali a bylo vidět, že opravdu chtějí kapelu posunout dál, a Beata Hlavenková, kterou zastupovala manažerka. A kde byl ten zbytek? Možná měl nějaké zástupce či manažery, o nichž jsem nevěděl, že k nim patří, ale spíš to vypadalo, že většina kapel prostě neměla zájem řešit svoje perspektivy. Pak se divme, že se od nás vyváží ven tak mizivé procento hudby.

Záměr uspořádat hudební konferenci a showcase vyšel přes drobné organizační nedostatky velmi dobře. Velký dík za hodnotnou akci patří Petru Dorůžkovi a celému týmu Crossroads. Doufejme, že s dalším rokem naroste i zájem českých kapel o svoji budoucnost. Bylo by na čase.