Dita Koudelková | Články / Reporty | 22.05.2013
Punkáči z anglického Ipswiche, kteří se do historie začali drát kolem roku 76, v době, kdy britská scéna pomalu zažívala hudební anarchii v podobě jejich souputníků Sex Pistols a Clash, se ke slavnějším předchůdcům Stooges a Velvet Undergroud nezapsali jenom díky své hudbě. Původně jako většina kapel začínali na skladbách o zkažené společnosti, nezaměstnanosti a ztrátě iluzí. Postupně se však vymanili z žánrové konformity a podle Kubrickova provokativního filmu Mechanický pomeranč oblékli bílou s černou buřinkou a rozjeli nový koncept „fun and furious“, který je spolu s jejich divokými, veselými a hédonistickými songy drží na scéně už téměř 40 let.
Kromě surových vypalovaček z osmi alb přitáhli Adicts do Futura s celým kabaretem. Zpěvák a frontman Keith „Monkey“ Warren vtrhl na podium v karetně vzorovaném a blýskavém obleku se stejně epesní buřinkou, bílými rukavičkami, make-upem Jokera a zahájil písní Joker in a Pack a rozhazováním pokerových karet show, která se v kotli okamžitě strhla v běsnící riot. Monkey a jeho punkový „cirkus“ tahali jedno číslo za druhým. Stuhy a barevné papírky vznášející se nad pogujícím davem, když Keith rozevřel svůj „kouzelný“ deštník, svítící turban z vánočního osvětlení a plážové míče poskakující mezi šílenstvím a nadšením fanoušků se mísily nad starými vály jako Ode to Joy nebo Fuck It Up, stejně jako nad posledním albem Life Goes On. Celá tahle hudební estráda byla po devadesáti minutách zakončena přídavky Who Split My Beer, You’ll Never Walk Alone a Bad Boy. Škoda jen, že při velkém návratu gramců se do merche nedostal žádný vinyl.
Dalším parádním kouskem byla předkapela Cyanide Pills. Partička z Leedsu tvořená ze „smolařů, alkoholiků a nenáviděných, těch, kteří nebudou nikdy nejlepší a jsou vždy nejhorší, z rolníků, kteří chtějí být králové“. Tak svou kapelu popisuje zpěvák Phil Privilege. Postpunková formace, která od svého vzniku v roce 2009 vydala k několika singlům i dvě alba, byla pro mě velkým překvapením a dohnala mě k merchi pro jejich poslední album Still Bored. A protože geny britského punku 77 se těmhle klukům nedají upřít, zaručuji, že při poslechu songů jako Sit Tight nebo Give It Up se určitě nudit nebudete.
Z domácích vod se jako vůbec první představili brněnští punkeři BOY. Kapela vydala v roce 2010 svůj první singl Brno stále v plamenech a za zmínku stojí jejich poslední EP I´m Weird 7 a skladba Insane World, která se objeví na benefitní kompilaci Punk Aid Boston věnované obětem nedávného teroristického útoku v USA, a to spolu s kapelami jako The Adicts, Vice Squad, The Defects, Threats, Anti-Pasti, The Unseen, Destruct, The Virus a The Forgotten.
Adicts (uk) + Cyanide Pills (uk) + BOY
16. 5. 2013, Futurum MusicBar, Praha
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.