Jakub Béreš | Články / Recenze | 02.11.2015
Lorely Rodriguez je americká talentovaná umělkyně s kořeny v Hondurasu, jejíž pojetí moderního popu je trochu jiné než u dnešních zpěvaček. Cesta k technicky vyšperkovanému debutu nevedla přes velká studia, jak by se po jeho poslechu dalo čekat. Empress Of nepotřebovala vedle sebe nikoho jiného a album si vyprodukovala a nahrála sama během jediného týdne v Mexiku.
Kde nevyzní zpěvaččin lehce zaměnitelný mladý hlas, tam přebírá kontrolu nezaměnitelný skladatelský rukopis a hutná, barevná produkce debutu je hlavní zbraní desky. Mísí se tu několik popových proudů, a tak vám jednotlivé písně mohou evokovat Grimes, MØ nebo třeba Katy B. Místy se odklání k chytré electronic dance music a místy zase k dream popu, přesto si drží jednu zvukovou linii jako podpis, který album sceluje a konceptuálně odlišuje od dřívějších písní. Díky neobyčejným vsuvkám neomrzí ani po několikátém poslechu, jak tomu bývá u jiných zpěvaček s křečovitě účelovou produkcí.
Deska obsahuje několik silných momentů typu klubové Water Water, To Get By nebo Kitty Kat, přesto na nich nestojí kvalita celku, předností je i plynulost, s jakou na sebe všech deset písní navazuje. Hitovost jednotlivých kousků se neomrzí, i když od klubových vypalovaček směřuje k sebevyjádření, pročež i název „Me”. Lavina pozitivních zvuků nezpomaluje, navíc z ní vyzařuje silná písničkářka ambice, díky které na sebe dříve upozornila na internetu.
Výsadou alba je i nenucenost a uvolněnost, s jakou Empress Of servíruje singly, jež doprovází skromné klipy. Případný úspěch singlů ukáže, jestli lze obejít nastavení hudebního průmyslu a zabodovat s kvalitním elektropopem bez přidaných pozlátek, prozatím Empress Of dostala zelenou od kritiky a Pitchfork jí označil jako best new music. Debut Me by si zasloužil opustit internet a zabrat místo někde mezi splaskávající bublinou agresivní masové taneční zábavy a megalomanskými zpěvačkami.
Empress Of – Me (Terrible Records, 2015)
www.empressof.com
Live: Purity Ring (ca) + Empress Of (us)
5. 11. 2015 Roxy, Praha
www.facebook.com/events/403185066538004
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.