redakce | Články / Rozhovory | 15.01.2016
Festival krátkých filmů Praha dává dohromady podobný tým jako červencovou přehlídku v Karlových Varech, o zajímavém programu tedy netřeba pochybovat. Letos v lednu (20. – 24.) představí to nejzajímavější z pobaltských zemí, kraťasy věhlasného kameramana a režiséra Christophera Doyla, domácí výkvět i tradiční veselici Brutal Relax Show. S několika tvůrci jsme dali krátkou řeč o tom, co dělá krátký film dobrým, a kudy vede cesta ke slávě. Jako první odpovídal Amitai Ashkenazi, režisér izraelského filmu Než skončí den, který bude uveden ve festivalové soutěži.
Na světě „velkých“ filmových festivalů je cosi velkolepého, z přehlídek krátkých filmů naopak cítíme skromnost. V čem se tyhle dva světy liší podle tebe?
Vlastně už to zaznívá v té otázce. Svět festivalů celovečerních filmů je velký, svět kraťasů maličký. V jakémkoliv ohledu. Cítím ale, že svět festivalů krátkých filmů je v dnešní době též plný respektu.
Jaké možnosti mají diváci v Izraeli, pokud chtějí vidět krátké filmy?
U nás doma ta možnost přichází zejména na festivalech (máme rovnou tři velké mezinárodní akce), navíc stále více jakýchkoliv přehlídek dává větší a větší prostor i kraťasům. A občas se promítají i v artových kinech.
Co je podle tebe základem dobrého krátkého filmu?
To nejdůležitější se odehrává už na úrovni scénáře: potřebuješ jednoduchý, silný a precizní příběh. A pak přichází casting a nosné vizuální vyjádření.
Souhlasíš s tím, že uspět jako režisér krátkých filmů je dobré východisko pro tvorbu celovečeráků? A je to i tvá ambice?
Rozhodně. Na ploše krátkého filmu velký příběh neodvyprávíš. To přichází až později, když se do příběhu můžeš ponořit na větší ploše.
Inspiruje tě příběh nějakého režiséra krátkých filmů? A máš oblíbené krátké filmy od dneska věhlasných tvůrců?
Mám hrozně moc rád argentinské Divoké historky z roku 2014, to je celovečerní film složený z krátkých epizod.
Které dva klipy – jeden starý a jeden aktuální – tě dostaly?
Mám hrozně rád dva klipy od Stromae: Papaoutai a Formidable. A taky 99 Problems od Jaye-Z.
Tvůj film v Praze i soutěží. Očekávání?
Vlastně žádná. Jsem vděčný za příležitost být v Praze v soutěži a doufám, že film uvidí co nejvíce lidí a na velkém plátně si ho užijí.
11. Festival krátkých filmů Praha
20. - 24. 1. 2016
kino Světozor, Praha
www.pragueshorts.com
Klára Řepková 30.01.2025
„Do Přístavu 18600 přibíhám trochu otrávená z letního dusna. Trvá ale jenom chvíli, než na mě dvojice přenese svoji vyrovnanost a klid.“
Dagmar Lauková Petrášová 29.01.2025
Debutový album Kamibe, ktorým sa Erika posúva do nových vôd oproti predchádzajúcej tvorbe, pripravovali spoločne dva roky a výsledkom je hravý prienik populárnej hudby s experimentálnou.
Filip Peloušek 29.01.2025
Na dohled karlínským korporátním komplexům jsme rozebírali, jestli se na některých místech v Praze dá stále zakusit skutečná svoboda, nebo zda nám už zbývá jen útěk do divočiny.
Michal Pařízek 23.01.2025
Alternativní nebe. Jak jinak nazvat akci, na níž se podílejí kurátoři jako Café Oto nebo Basilica Hudson, Buh Records nebo Nyege Nyege Tapes? Rozhovor.
Libor Galia 12.12.2024
Nejintimnější, a zároveň nejtajemnější hudební festival v Česku? Co z něj zůstalo a jaké to bylo, jaké to bude, v rozhovoru se dvěma zakladateli. Miro.
Jiří V. Matýsek 09.12.2024
Se sdílným švédským jazzovým kytaristou jsme zapadli do jedné z hospod v centru Brna. Diskuze nad typicky českým gulášem se ubírala po unikátních cestičkách.
Abbé 04.12.2024
Členové 1914 vystupují pod smyšlenými identitami vojáků, včetně služebního zařazení. Rozhovor.
Libor Galia 26.11.2024
Torr, Axonbody. Settings. O spolupráci, vzniku alba i názvu je následující rozhovor. Křest hned.
Abbé 06.11.2024
Přibližně hodinový blok se na Brutal Assault setkal s poměrně živým zájmem, přestože byl prostor vydýchaný už kolem jedné odpoledne. Rozhovor.
Mariia Smirnova 03.11.2024
V rozhovoru nám David prozradí nejen detaily příprav, ale i další akce, na které se těší – a nakonec i to, jaký je jeho nejoblíbenější drink na šestce.