Jiří V. Matýsek | Články / Recenze | 14.11.2016
Leonard Cohen se na You Want It Darker dotýká transcendenta. Deska temná jako její obal je nezastíraným dialogem s Bohem a vyrovnáváním se s odchodem z tohoto světa. Ale to, že je album temné, nemusí nutně znamenat, že je depresivní. Naopak, ve své temnotě je spíše povznášející. Od úvodního chrámového sboru až k tečce v podobě smyčcové verze skladby Treaty přes plačtivé housle v Travelling Light - ze všech skladeb vyzařuje smír, vyrovnanost a světlo, zářící někde tam, kam vidí jen někteří z nás. If you want it darker/ We kill the flame.
Vyrovnávání se s minulostí, vzpomínání na staré lásky, rozlučka se světem? Leonard Cohen je někde jinde, možná už příliš daleko. Nehledí zpět na proběhnuvší dlouhý život, naopak. Suše a s nadhledem konstatuje svou situaci a hledí vpřed, nebilancuje, neoddává se patosu, je smířený, což se promítá i do básnické výpovědi. You Want It Darker je povznesené nad tisíckrát vyřčené obecnosti, Cohen používá jednoduchá slova, snadno uchopitelná, přímočará, ale sytí je komplexními významy. I don’t know the people/ In your picture frame.
O produkci se postaral Cohenův syn Adam, sám oceňovaný písničkář, společně s producentem Patrickem Leonardem. Leonard Cohen i s ohledem na svůj věk moc nezpívá, jeho hlasový projev se blíží melodické recitaci. O to více však vyniknou texty-básně, které pak hudba doprovází, dodává jim atmosféru a umocňuje jejich účinek. Hudební doprovod se pohybuje od křehkého klavíru až k tepající elektronické temnotě, vždy v duchu textu, v naprostém a hladkém souznění. Poslouchat novou desku Leonarda Cohena je zážitek, který dovede hluboce zasáhnout a posluchače náležitě odměnit. Je hlubokým hudebním kusem, který nevídáme tak často. We’re cutting the treasure.
Takže možná konec. Ale konec s úsměvem na rtech, nadhledem a plnou parádou. It’s au revoir.
Leonard Cohen - You Want It Darker (Columbia, 2016)
www.leonardcohen.com
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.