Články / Recenze

Hudba zapadajícího slunce (Robert Plant)

Hudba zapadajícího slunce (Robert Plant)

Maria Pyatkina | Články / Recenze | 21.11.2017

OHODNOŤTE DESKU

„I’m seeking love and glory, just like I always do,” zpívá Robert Plant v úvodní písničce May Queen z novinkového alba Carry Fire. V 69 letech stále pokračuje ve svém hledání (a nalézání) lásky a krásy. Jeho nahrávky posledních let jsou elegantním a vyváženým spojením upřímných pocitů, bohaté zkušenosti a hudebních inspirací z celého světa. A Carry Fire není výjimkou.

Robert Plant je zvláštní rocková legenda, protože už dlouhá léta neparazituje na obrazu a stylu své původní kapely a jde svou cestou. Proto k rozčarování fanoušků Led Zeppelin odmítá návrhy Jimmyho Page a Johna Paula Johnse na comeback a oživení starých evergreenů. Je obdivuhodné, jak Plant ve svém věku zůstává plný inspirací a nesklouzává do banalit a kýčovité nostalgie. Teď už nemá ten bláznivý ječák a při každém počasí odhalený hrudník, dnes je moudrým kouzelníkem, který zná spoustu zaklínadel z různých koutů světa a klidným, důvěryhodným hlasem vypráví svoje příběhy.


Carry Fire je napěchovaná etnickými a rockovými vlivy. Jsou tady, jako vždycky u Planta, pomalé balady a písničky s aktuální společenskou tematikou (rytmická Carving Up the World Again… a Bones of Saints), stejně jako nezbytná vyznání lásky (lehce tragická A Way With Words nebo něžná folková Season’s Song). Vedle nich jsou tu i citově hlubší písničky se zajímavou elektronickou produkcí, viz titulní Carry Fire, v níž na pozadí syntetického samplu, doplněného tamburínou, zní arabská melodie evokující studenou noc v pustině. Stejně pronikavá je skladba Keep It Hid, která spojuje jemný elektronický beat a klasickou rockovou kytaru, a spolu se zamyšleným Plantovým zpěvem vzniká tajuplná ukolébavka.

Samozřejmě se to neobešlo bez oprášení nějakého starého zapomenutého songu. Bluebirds Over The Mountain, původně Esela Hickeyho, se v Plantově verzi stala, díky koktejlu silných bubnů, houslí, skřípavé elektrické kytary a ženského vokálu, téměř psychedelickou. Album končí tichou a úzkostlivou Heaven Sent, kterou Robert Plant nazval svou osobní hymnou. Dělí se o moudra, která se zdají být stará jako svět. Ale doopravdy je pochopíme, asi až budeme staří: „All that's worth for winning, is never easy won.“

Info

Robert Plant - Carry Fire (Nonesuch, 2017)
www.robertplant.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Trochu červené (Lelee)

Veronika Vagačová 22.01.2025

Hravé riffy, prenikavé vokály a nečakané štylistické zmeny sú len pár z ocenenia-hodných kvalít tejto relatívne novej skupiny.

Mramory města, v pokojích mršin (Infamis Tenebre)

Jiří V. Matýsek 21.01.2025

Žádný growl, žádné temné mručení, jakoby tu z vlhkých kobek zněl hlas čisté bytosti, kterou zahnalo lidské nepochopení.

Nový hlas v mé hlavě (Linkin Park)

3DDI3 01.01.2025

Kapela, co má duši, ale nemá hlas. Anebo jo.

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace