Veronika Tichá | Články / Recenze | 15.03.2022
Čtyřčlenná brněnská kapela VDYD vydává první album s názvem Carousel a s ním novou nálož zasněných kytarových riffů a jemných melodií s texty plnými nostalgie, smutku, ale i radosti a naděje.
VDYD jsou na scéně už více než patnáct let, nyní jsou, po delší odmlce, opět aktivnější. Nové singly začali vypouštět minulé jaro, desku vydali na podzim. Tentokrát se o všechno od mixu po produkci postarali sami a plánují to tak dělat i do budoucna. Podle jejich slov to bylo náročné, ale stálo to za to, měli v tvorbě volnější ruku.
První, titulní skladba začíná starou pouťovou hudbou, která nás vtáhne do melancholického naladění celého alba. Nevinná radost z dětských atrakcí, možná metafora bezstarostného života bez obav z bolesti, navzdory pádům, které člověka činí tak znaveným – tím vším píseň, ale i deska sama pohlcuje.
Krom klasické rockové sestavy využívají VDYD syntezátory. Ty se hojně objevují ve skladbě Steady Guys, přidávají jí na zasněnosti a vaří z klasického kytarového indie rocku trochu víc dream popu a shoegazu. Text je o hudebnících, kteří se snaží hledat novou inspiraci a neztrácí odhodlání i přes občasnou únavu. Song Zich Divers je zas o samotě, hledání sebe samého v hlubinách, kam občas musíme klesnout. V závěru VDYD opět ukazují, jak si umí pohrát s kytarovými melodiemi a zvuky syntezátorů a dodat skladbám jiný, „vesmírnější“ rozměr.
Život je jako kolotoč, který nemůžeme zastavit, a musíme se smířit s tím, že i hezké věci často střídá zklamání. Vzpomínky na dětské štěstí a povzdechy nad dospělými starostmi a strachy, kterých kolikrát není málo, se zarývají pod kůži. Zároveň nás ale pobízí, abychom se dívali dopředu, na to krásné, co nás čeká, a nebáli se čelit tomu špatnému.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.