Články / Recenze

Jízda Oh Sees

Jízda Oh Sees

Ichor | Články / Recenze | 10.10.2017

Sanfranciská kapela Thee Oh Sees je jedním z nejpozoruhodnějších úkazů současné rockové psychedelie. Stejně jako jejich souputník Ty Segall jsou i oni zcela podřízeni svým uměleckým vizím, rok co rok dají vzniknout alespoň jedné nahrávce, a také díky tomu střídají nespočet poloh, aniž by ale opustili svůj originální rukopis. Minulý rok vyšly desky dvě, letos (prozatím?) jedna. A celkem devatenáctý zářez v diskografii Oh Sees (tentokrát bez Thee) nazvaný Orc vykračuje podobným směrem, kterým se kapela vydala už na Mutilator Defeated at Last před dvěma lety.


Na tradiční písničky zapomeňte, tady jsme na psychedelických výpravách mezi přeludy, pitvořivý zpěv společně s fantaskními texty evokují silně zkouřené kolo Dračího doupěte. Kytary se drží zčásti repetitivních krautrockových smyček jemně obepnutých syntezátory, zatímco riffy jsou dávkovány s příjemnou střídmostí a neokázalostí. Jejich extatické nálety, které často předznamenává zechovaný výkřik frontmana Johna Dwyera, umí v rychlosti odplynout a dát znovu prostor barvitým synťákům nebo třeba vzletnému sólu na violu (Keys to the Castle).

Přestože se Oh Sees už mnohokrát podařilo vykreslit svébytný hudební svět, v kontextu předešlých, v mnohém si podobných nahrávek se přeci jen vkrádá touha po nových, neprobádaných cestách. Při opakovaném poslechu je navíc těžké držet krok s náladou desky, která se navzdory rozvážnějším místům po celou dobu nese na vlnách euforie. Jízda Oh Sees ale nebere konce a další ohlášené album dává tušit, že se brzy dočkáme dalších es z Dwyerova rukávu i možných přeskoků z jednoho odbrzděného vlaku na druhý.

Info

Oh Sees - Orc (Castle Face, 2017)
www.castlefacerecords.com/products/oh-sees-orc

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Trochu červené (Lelee)

Veronika Vagačová 22.01.2025

Hravé riffy, prenikavé vokály a nečakané štylistické zmeny sú len pár z ocenenia-hodných kvalít tejto relatívne novej skupiny.

Mramory města, v pokojích mršin (Infamis Tenebre)

Jiří V. Matýsek 21.01.2025

Žádný growl, žádné temné mručení, jakoby tu z vlhkých kobek zněl hlas čisté bytosti, kterou zahnalo lidské nepochopení.

Nový hlas v mé hlavě (Linkin Park)

3DDI3 01.01.2025

Kapela, co má duši, ale nemá hlas. Anebo jo.

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace