Články / Recenze

Když opadá javor, zůstanou Metz II.

Když opadá javor, zůstanou Metz II.

David Loch | Články / Recenze | 04.05.2013

Bolest neexistuje. Rajská zahrada se nikdy nemohla vyrábět v kapesní edici. A pro label Sub Pop neznamená, že co kanadská kapela, to dvanáct členů. Vítejte v Metz. V kanadské kapele Metz. Od vydání eponymně nazvaného alba uplynulo nějakého půl roku, přesto stojí za připomenutí, že rok 2012 přinesl i něco jiného než Franka Oceana a sólového Jacka Whitea.

Nemusíš jít přes mrtvoly, abys byl dobrý. Nemusíš bejt hodnej, abys byl známý. Zvuk Metz je agresivní a čitelný. Správně noisy. A proto nepotřebuje rozparkové vysvětlivky, abyste ho zaregistrovali. Prostě tady je. Teď. Je tu a vy máte něco přes půl hoďky na to smířit se s tím. Basta. Tohle není devadesátkový Seattle. Tohle je Toronto a z něho vzešlá trojice ujíždějící v náručí dědičky grungeové scény.

Stačí stisknout play a úvodní Headache schopně zasune veškeré panadolové mýty. Předplacené bicí, které zavedou do děje. V tu chvíli nemůžete pochybovat o blížící se hlučnosti a nepraktické zběsilosti. Brutálně zkreslená elektrika. A hulákavý vokál Alexe Edkinse: „I get away.“ Žádná složitá produkce. Sodovka s citronem nebo Dior. Jedeme. Rolujeme o život. Parkety? Ať shoří!

Debut Metz evokuje svou neučesaností rané (staré dobré) Mudhoney. Po několikerém poslechu je ale možná až zbytečně moc cítit jednoznačnost, když jednotlivé skladby splývají. Na konstrukční jednoduchosti se nejspíš podílelo i to, že roční skládání neprobíhalo individuálně stylem „já donesu vymyšlený song a nějak ho nazkoušíme“, nýbrž na společných zkouškách. Co ale od garážového punku čekat? Vždyť nemá jít o rudolfínskou alchymii nebo hluboké podobenství. V souvislosti s Metz mě napadá ještě srovnání s Bleach od Nirvany. Minimálně při poslechu songu Rats si vzpomenete na Negative Creep a tu povědomost z hlavy jen tak nevytřepete.

Neznamená to však, že by Metz nenabízeli vlastní zapamatovatelné skladby. Za favority a jistým způsobem i za styčné body považuji především Headache, Sad Pricks, Wasted a s poněkud současnějším zakončením ještě Negative Space. Tyto songy by mohly aspirovat na široce oblíbené. Co se týče textů, nejde o tvorbu světů za zrcadly, ale o repetitivní volbu slov. Budu-li koketovat s literárními pojmy, pak bych při pohledu na jednotlivé sloky volil pojem anafora. Vy si třeba doplníte ještě něco dalšího.

Celkově se jedná o přímočaré a čisté album se špinavým zvukem. Spíš než k přítomnosti se obrací k historické periodě. V záplavě kapel, u nichž je mnohdy image víc než hudba, rozhodně vřelá volba. Hledáte kombinovanou pokladnici žánrů? Nehledejte. Chcete živý a intenzivní zážitek? Metz jsou správná volba. Gretzky má radost, když Kanada vyhrává. My můžeme mít radost, že z toho tahle flanelová trojka vyšla bez nevyléčitelného zranění a ztráty květinky.

Info

Metz - Metz (Sub Pop, 2012)
www.metz.bandcamp.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace