Max Friedrich | Články / Recenze | 31.08.2020
Na čtyřech deskách v průběhu poslední dekády skupina Protomartyr hlasitě poukazovala na nemorálnost, nespravedlnost a rozpad zdánlivě perfektní západní společnosti. Od svého vzniku v Detroitu (ukázkový klenot amerických socioekonomických problémů), se jejich ponurý postpunk topí v bezútěšnosti. Na konci minulé desky Relatives in Descent (2017) ale poslední píseň Half Sister vyjadřuje naději, že se může lidstvo polepšit. O tři roky později se Protomartyr tváří, jako kdyby žádná naděje nikdy nebyla.
Úvodní skladba na ironicky nazvané desce Ultimate Success Today, Day Without End úzkostlivě líčí apokalypsu, den, který neskončí – insomnii, která frontmana a zpěváka Joea Caseyho dostává do obluzeného stavu. Ten je znát z jeho projevu, který připomíná opilecké mumlání, vytváří pocit vnitřního rozkladu. Celé album je nasáklé hořkými politickými komentáři; v Processed by the Boys se řeší systematické a nehumánní zacházení s imigranty v USA, v Michigan Hammers naráží na upadající práva pracovní třídy v rodném státě, v The Aphorist se Casey zamýšlí nad srozumitelností svých textů. Používá mnoho aforismů a metafor, o kterých neví, jestli mají hlubší rozměr, nebo jestli to jsou jen povrchní prohlášení.
Místy zkreslená punková kytara byla charakteristická pro zvuk skupiny, na nové desce už není sama. Neklidné kvílení saxofonu podpořené dalšími dechovými vsuvkami či cellem představuje pro Protomartyr zatím největší posun v hledání osobitého zvuku. Postpunk se tu setkává s temným art rockem a prvky jazz fusion a vytváří mnohem rozmanitější a znepokojivější atmosféru než kdy dříve. Ta se projevuje třeba i ubíjející repeticí v June 21, kde se basová linka točí v sestupné spirále, či v bouřlivé Tranquilizer, kde cello nesnesitelně graduje společně s ostatními nástroji. Proto je svět Ultimate Success Today tak vyčerpávající, ale zároveň náročné opustit.
Ultimate Success Today je ucelené dílo, které demonstruje konečnost jako takovou, ať už je to, jak říká Casey, život kapely nebo život soukromý. To ale není nutně na škodu. V poslední skladbě Worm in Heaven se Casey posmrtně loučí se světem a uvědomuje si, že je to osvobozující pocit; jediné, co po nás zůstane, je, jak jsme se chovali k ostatním, co jsme vytvořili – nikoli naše myšlenky a trápení. Ultimate Success Today sice zní jako teatrální konec lidstva, ale zároveň nám říká, že se můžeme žít ve větším klidu, když s konečností počítáme.
Protomartyr – Ultimate Success Today (Domino Recording, 2020)
album na bandcampu
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.
Klára Šajtarová 21.08.2024
Vycházející hvězda hardcoru a metalcoru z Oldhan County v Kentucky nenabízí žádné kompromisy – žádné čisté vokály, žádné přepálené refrény.