Články / Sloupky/Blogy

Korzo #6: Americké obrazy

Korzo #6: Americké obrazy

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 09.07.2017

„Haló, pane, vstávejte, chcete jít na projekci?“ Zmožený návštěvník ležící před kinosálem B se lehce pozvedne, zavrtí hlavou a otočí se na druhý bok. Fronta čekající na volná místa v sále ho v klidu obchází, kdo ví, na který film tu vlastně čekal, zda vůbec na nějaký. Večer osmého festivalového dne nejsou v Thermalu podobné situace ničím výjimečným, únava si pomalu, ale jistě vybírá svou daň. Už ani nevím, co je za den, říká kamarád, který je na kolonádě od prvního dne, spousta z nás to má podobně. Kolotoč projekcí nakonec dostane každého, filmy, které by člověk v prvních dnech snadno unesl, jsou najednou na konci festivalového týdne k nevydržení. Ovšem Misandrie, snímek který unavený návštěvník (zcela správně) odmítl, byl úplně jiný případ. „Příběh“ o radikální feministické skupině, která si hodlá na živobytí (a pochopitelně třídní, respektive v jejich případě genderový boj) vydělávat natáčením vlastních pornofilmů, bude nesnesitelný za všech okolností.


Poslední dny vyloženě oživil Jeremy Renner. Populární festivalová tlumočnice Helena Koutná zčervenala jako řípa, když ji při uvádění filmu Wind River vřele přátelsky objal a políbil, reportéři z Festivalového deníku zase spočítali, že představitel Hawkeye z marvelovských Avengers sklidil při prvním promítání a následné snad hodinové debatě celých dvacet devět potlesků. Pro ty, kdo pochybovali o správnosti udělení Ceny prezidenta festivalu herci, který proslul hlavně díky rolím v akčních blockbusterech, byl právě snímek Wind River tou nejlepší odpovědí. V suverénním thrilleru z odlehlé indiánské rezervace ležící v horách Wyomingu Renner exceluje, v kombinaci s fascinujícími záběry divoké přírody a úsporně napsaným příběhem to dává zážitek, který po právu získal Diváckou cenu letošního ročníku. Základní dramatickou linkou je pátrání po vrahovi indiánské dívky, ale kriminální rámec příběhu je ve skutečnosti na vedlejší koleji. Ve Wind River vládne smíření a beznaděj, hrdé tradice pomalu, ale jistě mizí. Příznivci komiksové série Skalpy vstupují do dobře známého prostředí. Režijní debut Taylora Sheridana, který je podepsán pod scénáři k filmům Sicario nebo Za každou cenu, doprovodili hudbou Nick Cave a Warren Ellis. Jde o jejich čtvrtý soundtrack za poslední rok a určitě jeden z nejlepších.


Další z amerických obrazů přináší snímek Columbus, pojmenovaný po malém městě ve státě Indiana, které proslulo vysokou koncentrací moderní architektury a umění ve veřejném prostoru. Opět je tu příběh poněkud potlačen prostředím. Zatímco v případě Wind River to funguje bezezbytku, zde to vypadá, jako by byl režisér natolik oslněn krásou a svébytností některých budov, že má své lidské hrdiny poněkud na háku. Nakonec z toho přes veškerou snahu talentované Haley Lu Richardson vychází spíš průvodce po městě než po osudech jeho obyvatelů. Podobně ploše vyzněl také chorvatský snímek Nekoukej mi do talíře - znovu skvělá hlavní hrdinka, ale zbytek hluboko pod festivalovým průměrem, který byl letos skutečně vysoko. K pěti největším zážitkům se ještě vrátíme v posledním díle letošního Korza, ale už teď je jasné, že se na letošní rok bude vzpomínat nejen kvůli kouřícímu Barťákovi a špinavým hrncům Josefa Somra ve festivalové znělce.

Info

52. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
30. 6. - 8. 7. 2017, Karlovy Vary
www.kviff.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Preview: Le Guess Who? 2024

Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024

Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.

Šejkr #140: V obraze

Michal Pařízek 04.10.2024

Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.

Šejkr #139: „I’m sure we’re not the only ones“

Michal Pařízek 20.09.2024

Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…

Šejkr #138: Prsten

Michal Pařízek 06.09.2024

Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…

Tak daleko, tak blízko: Mario „Dust“ La Porta (Psychopathic Romantics)

redakce 29.08.2024

Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.

Šejkr #137: V přízemí

Michal Pařízek 23.08.2024

Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.

Válová a Janáček, abstrakce na třetí

Veronika Mrázková 13.08.2024

Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.

Top 5 Brutal Assault 2024

redakce 13.08.2024

Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.

Šejkr #136: Rutina nevadí

Michal Pařízek 09.08.2024

Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...

Šejkr #135: Post Vintage

Michal Pařízek 26.07.2024

Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace