Články / Recenze

Kousavý Svetr Martina E. Kyšperského

Kousavý Svetr Martina E. Kyšperského

Jakub Koumar | Články / Recenze | 21.02.2014

Naše vlastní minulost je často rozporuplná. Pohled do ní bývá zkreslený současnou optikou, nic nedokážeme pozorovat takové, jaké to skutečně bylo. Vybavujeme si jen okamžiky, věci a pocity jako by oddělené od skutečnosti.

Rozdrobenou minulost sbírá Martin Evžen Kyšperský na třetí sólové desce Svetr. Jeho soukromničení je produkci Květů velice podobné - zvukomalebná struktura písní, spousta nástrojů, příjemné melodie a rozevlátý, nedbalý zpěv. Sólová alba ale kladou velký důraz na detail; nikoliv na duševní krajiny jako právě Květy, ale na konkrétno našich životů a prostředí, které vyplňují. Jeho otisky se rozsypaly po nahrávce a Kyšperský je obléká, byť si je vědom, že ne vždy musí být nutně pohodlné. Místy ho škrábou do krve, tak přidává i hojivou vlnu. Říkejme jí třeba abstraktní folk, písničkářský surrealismus nebo jen fantazie, jazyk Svetru dráždí příkrostí a zároveň uklidňuje zvukomalebností. Je utkán z poezie všední intimity.

I když je hudební složka s Květy spřízněná, vlákna jsou neposednější. Houstne podíl field recordings i důraz na jeho původ, Kyšperský ovšem nikdy nevystupuje z písňové formy. Melodie jsou příznačně načechrané a většinou příliš nevydrží, buď se svíjí pod dupotem přísného rytmu, nebo jsou rychle vycucnuty komínem, jindy se samy rozplynou. Do doprovodu jsou vpleteny ledabyle, často narazíte na vyčnívající nitku a špatné oko, na které se nemůžete přestat dívat.

Rozporná je nestálost alba. To, jak se spousta zvuků neustále vrtí a mění a zároveň se podřizují písním, vede k pocitu nekonzistence. Oproti jiným projektům je tu méně jedné převažující nálady. Nebýt střihu, do něhož jsou jednotlivé stopy zaplétány, nebylo by to na škodu, takhle je cítit, jak Svetr trochu škrtí u krku.

Vnímavá a imaginativní nahrávka, sebezpytujcí. Děti ze stanice Bullerbyn se dívají zpátky a jejich pohled už dávno není čistý a nevinný, Svetr zas při prvním nošení tak úplně nesedí a kouše. Věřte, že se brzo onosí. A buď si ho zamilujete a budete ho oblékat už pro ten příjemný pocit sounáležitosti, nebo ho zavřete na věky do skříně.

Info

Martin E. Kyšperský – Svetr (Polí5, 2013)
http://poli5.bandcamp.com/releases

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace