Články / Recenze

Kristian Harting jako zaručená náhoda

Kristian Harting jako zaručená náhoda

mArcElkrIz | Články / Recenze | 15.05.2014

Málokdy se vám stane, že mimoděk kápnete na album, které vám hned na první dobrou nakazí organismus a vynutí si opakovanou dávku. Track za trackem, bez nutnosti derivace, selekce. Většinou dostanete zaručenej tip nebo jedete ke známým pramenům. Ale náhodná srážka?

Nepřipravený, rovnýma nohama jsem skočil do vln s bójí nazvanou Kristian Harting. Hladina se zavřela, nad hlavou se slila stěna z táhlého, těžkého zvuku elektrické kytary. První track. Akustická kytara a hlas. Hlas vypravěče chvílemi až do falsetu. Soul Collector. Hlas se vrství, znásobuje, sílí, v pravou chvíli opět zatěžkán pevnou stěnou. Následující Feathered Ghosts potvrzuje směr, objevují se různé syntetické plochy. Práce s vokálem je dominantní, ten se klene, táhne i odsekává, nesčetněkrát halen do dozvuků a prostorů (Walk with Thor) tvoří nosnou kostru, udává směr (First Applause). Sem tam má člověk pocit, že mu vše splývá do neprostupné lo-fi mlhy. Možná se i ztratí. Záchytnými body budiž svižnější Balance s křepčícím kytarovým motivem, chroptivě děsivá Float nebo singlová Queen of the Highway s industriálně-elektronickou rytmikou a hřmotnými momenty elektrické kytary. A zas ten nahallovaný zpěv! A pak je tu jeden velmi povedený taneček rozkročený mezi juchající/mátožnou hipí Kalifornií a betonovým germany folk rockem. Sole Dancer.

Chcete pořádně energickou porci nabroušených kytar a protrženou hráz slovních výstřelů a výstřelků? Miřte do jiných vod. Milujete písničkářské desky, z nichž frustrace a obsese cákají v extra silných dávkách? Nezatratili jste Becka v časech Sea Change? Hýčkáte si tmavé Corganovo Adore? Dáváte přednost flanelkovosti lupajících strun a nedohmatů před leskem a bídou radio-friendly soundu? Všepožírající atmosféře a funkčnímu minimalismu před super-egoistickou profi instrumentací? Raději pohanský sever než olivový jih? Cloumá-li s vámi stesk po nedotknutelné hlasové šperkařině Jeffa B., při Kamikaze vám svitne naděje. Chlapík z Kodaně je tu pro vás.

Album Float vám dech zřejmě nevyrazí, na to se v těchhle vodách nehraje. Prostě si zaplavte, žádné vlnobití vás nepohltí. Autor tvrdí, že se snaží pouze komunikovat se světem pomocí písní a hudby. Oficiálně uváděné kořeny beru s rezervou a pokračuji dalším tempem, potvrzuji příjem, čekám na další ucelenou komunikaci a stávám se 333 fanouškem vlnobijce Kristiána na fb.

Info

Kristian Harting - Float (Exile on Mainstream, 2014)
http://kristianharting.dk

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace