mArcElkrIz | Články / Recenze | 15.05.2014
Málokdy se vám stane, že mimoděk kápnete na album, které vám hned na první dobrou nakazí organismus a vynutí si opakovanou dávku. Track za trackem, bez nutnosti derivace, selekce. Většinou dostanete zaručenej tip nebo jedete ke známým pramenům. Ale náhodná srážka?
Nepřipravený, rovnýma nohama jsem skočil do vln s bójí nazvanou Kristian Harting. Hladina se zavřela, nad hlavou se slila stěna z táhlého, těžkého zvuku elektrické kytary. První track. Akustická kytara a hlas. Hlas vypravěče chvílemi až do falsetu. Soul Collector. Hlas se vrství, znásobuje, sílí, v pravou chvíli opět zatěžkán pevnou stěnou. Následující Feathered Ghosts potvrzuje směr, objevují se různé syntetické plochy. Práce s vokálem je dominantní, ten se klene, táhne i odsekává, nesčetněkrát halen do dozvuků a prostorů (Walk with Thor) tvoří nosnou kostru, udává směr (First Applause). Sem tam má člověk pocit, že mu vše splývá do neprostupné lo-fi mlhy. Možná se i ztratí. Záchytnými body budiž svižnější Balance s křepčícím kytarovým motivem, chroptivě děsivá Float nebo singlová Queen of the Highway s industriálně-elektronickou rytmikou a hřmotnými momenty elektrické kytary. A zas ten nahallovaný zpěv! A pak je tu jeden velmi povedený taneček rozkročený mezi juchající/mátožnou hipí Kalifornií a betonovým germany folk rockem. Sole Dancer.
Chcete pořádně energickou porci nabroušených kytar a protrženou hráz slovních výstřelů a výstřelků? Miřte do jiných vod. Milujete písničkářské desky, z nichž frustrace a obsese cákají v extra silných dávkách? Nezatratili jste Becka v časech Sea Change? Hýčkáte si tmavé Corganovo Adore? Dáváte přednost flanelkovosti lupajících strun a nedohmatů před leskem a bídou radio-friendly soundu? Všepožírající atmosféře a funkčnímu minimalismu před super-egoistickou profi instrumentací? Raději pohanský sever než olivový jih? Cloumá-li s vámi stesk po nedotknutelné hlasové šperkařině Jeffa B., při Kamikaze vám svitne naděje. Chlapík z Kodaně je tu pro vás.
Album Float vám dech zřejmě nevyrazí, na to se v těchhle vodách nehraje. Prostě si zaplavte, žádné vlnobití vás nepohltí. Autor tvrdí, že se snaží pouze komunikovat se světem pomocí písní a hudby. Oficiálně uváděné kořeny beru s rezervou a pokračuji dalším tempem, potvrzuji příjem, čekám na další ucelenou komunikaci a stávám se 333 fanouškem vlnobijce Kristiána na fb.
Kristian Harting - Float (Exile on Mainstream, 2014)
http://kristianharting.dk
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.
Klára Šajtarová 21.08.2024
Vycházející hvězda hardcoru a metalcoru z Oldhan County v Kentucky nenabízí žádné kompromisy – žádné čisté vokály, žádné přepálené refrény.