Tony | Články / Recenze | 09.04.2015
Jsou to všechno neuvěřitelná čísla. Třicet pět let na scéně, deset studiových alb. Hluboká a dlouhá brázda, ze které se vylíhla spousta následovníků. Nespočet odehraných koncertů po celém světě, tohle jsou legendy a veteráni Agnostic Front. Jedni ze zakladatelů New York hardcore style, kteří přichází s jedenáctou nahrávkou. Každý, kdo se otřel o tuto scénu, se s nimi musel setkat, jsou zakladatelé, kněží a polobozi vlastní víry, kterou kážou. Z původní sestavy zůstali pouze dva, ale nová krev proudí stejně rychle.
Po takové době se nedají očekávat změny a žánrové přesahy, jedou si svoje a neuhnou ani o píď. Jenom se zrychluje a zpomaluje, všechno hraje, jak má, kytary řežou do živého a rukopis kytaristy Vinnieho Stigmy je nezaměnitelný, pak je tu Miretův uštěkaný zpěv a barva hlasu, kterou si nelze splést, slova rychlostí kulometu, psi, kteří štěkají, a rádi koušou.
Všem ukazují, že nepatří do domova důchodců, přejete si, aby se objevili u vás v obýváku a udělali z něho kůlničku na dříví. Uvázat si bandanu a hymnické refrény vyřvávat pěkně nahlas, ať se z toho sousedi poserou. Udělat pořádný brajgl a pozvat spoustu kámošů. A když přijedou strážci zákona, jednohlasně zvolat: „Police violence, ACAB, fuck the police!“ Vracejí se ke kořenům a nedělají ze sebe karikaturu, jedou podle pravidel, která utvářeli. Stylu, který udávali. A nemá to takhle být?
Songy nejsou utahané, ale valí se silou parního válce, texty se soustředí na sociální a politické klima v Americe: korupce, chamtivost a bezohlednost jsou hlavními tématy, samozřejmě policejní brutalita, prostě angažovaná poezie. Hardcore není jen muzika, ale životní styl. Americký sen umřel, ať žijí Agnostic Front.
Agnostic Front – American Dream Died (Nuclear Blast, 2015)
www.agnosticfront.com
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.