Anna Pleslová | Články / Recenze | 01.04.2016
Od vydání prvního alba britského rodáka se skotsko-malajsijskou krví uplynuly už více než čtyři roky. Na vstřícně přijatém Mirrorwriting byl Jamie Woon se svou pročištěnou směsicí R&B, soulu a elektroniky jedním z těch originálnějších, kritika ho řadila i k novému stylu post-dubstep, jenž se inspiruje prvky klasického dubstepu a starého rhythm and blues a halí ho do ambientního kabátu. Post-dubstep byl tenkrát v kurzu, další jeho představitel James Blake vydal své album jen o dva měsíce dříve. Přístupnější singly jako Lady Luck nebo Night Air hrálo i pár českých rádií a Woon se v rámci svého turné zastavil i v pražské MeetFactory.
Aktuální Making Time směřuje mnohem více k soulu a jazzu. Woon nechce usnout na vavřínech popovější hudby, ale naopak se ještě více stahuje do hlubin alternativy. Na Mirrorwriting prakticky nebyly akustické nástroje, vše pohltila elektronika. Zde je naopak naprostá většina skladeb nahraná unplugged, ale osobitá woonovská nálada zůstává. Precizně vysoustružená mozaika je poskládaná z mnoha nástrojů, od afrických tam-tamů, španělky až po různé šumivé perkuse, přesto působí velmi úsporně, žádný úder a brnknutí nesmí přijít nazmar. Je to jako stavba, z níž nesmí vypadnout žádná cihla.
Základní kámen celé budovy je samozřejmě Woonův medový hlas, s nímž si hraje podobně jako americké soulové legendy. Chvílemi připomíná Stevieho Wondera, jindy zase Michaela Jacksona. Často ho podporují i černošští vokalisté a právě tehdy písně dostávají až gospelový nádech. Singly Sharpness a Message jsou skvosty, v uplynulém roce jedny z nejlepších. Ostatní kousky jsou více jazzové, ne tak chytlavé, ale zase opatřené zvláštní nostalgickou a mystickou atmosférou. Například Forgiven zavání listopadovým pološerem s kouřem vonícím po listí.
Making Time je album, na které si musíte udělat čas a vychutnat si ho, vstřebat každou jeho část a vnímat všechny odstíny. Asi už neudělá díru do hitparád, ale možná z toho tentokrát bude nominace na Mercury Prize.
Jamie Woon - Making Time (PMR Records, 2015)
www.jamiewoon.com
Text vyšel v magazínu Full Moon #57.
Excelent Jukebox:
Jamie Woon (uk)
16. 4. 2016 18:00
Lucerna Music Bar, Praha
Vstupné: 490,- v předprodeji
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.