waghiss666 | Články / Recenze | 31.12.2014
Závazky by bylo lepší měřit šestkrát, než se jednou pořežete. Očekávání, sliby a nekompromisně pelichající kalendář jsou kamarádi, co mi nechali nůž v zádech. Příborový. Jenže čím hloub pod kameny slov se koukáme, tím spíš oheň vyhasne.
Přebal nelže. V ničem. Časy, kdy smrtka odmítala prázdnotu, odstřihly rezavé nůžky. Naděje, že zbytky nezasviní prach a špína, umrzla. Dobře jim tak, vždyť čím dýl se žvýká, tím horší chuť.
Co naživo hapruje, tady funguje, a co funguje naživo, to deska nezachytí. Hlavolam pro nenažrané. Hlavní pokrm je košer a servíruje se přece odjakživa jako druhý chod. Ani halekání, ani vlnící se kytary, ani údery do nejtlustší struny se nepřejí. Na líbivost se tu nehraje, srozumitelnost nikdy nebyla devizou žánru, nikdo se o přízeň neprosí. Nehryzneš, táhni! Plavíme se po proudech v dosahu od mořských řas. Třeba si koleduju, ale frázování často skřípe a není to lichotka, poprvé se hodnotící kritéria vrací tam, kde by měla být, minus před závorku nepatří. A taky naposledy, poněvadž texty už jsou jiné kafe.
Listerova receptura: z pixly turka, co se v široko-dalekém okolí nep(r)odává, vydrolte jednu lžičku, zahoďte a zbytek zalijte sotva slzou hořké vody. Formě i obsahu nahrává rodný jazyk, s výjimkou poslední ‘ódy‘ na muzejní ikony. Repetitivní bolavé halekání RÁJ za doprovodu chcípajících tónů je možná právě tou nezáměrnou ironií, co pobaví, až jakmile máte eponymní desku najetou tam i zpátky, bez odboček. Nicméně opilecké znásilnění pohádkového nápěvu je jeden z nejlepších otvíráků koncertního burácení. Kolébání se klidnými a jistými vlnami může přehlušit bouře, kdy se jí zachce. A že ve vodách, kde se vlévá pomalý hardcore do sludgeového temna, číhají všelijaké bestie. Ohořelá Venušina vlajka na půl žerdi se tyčí hrdě, vždyť posádka je zkušená a moravským větrem ošlehaná. Ať už potkáte křížů kolik chcete, nebo nevytáhnete paty od stolu, tudy cesta nevede.
Dvojí interpretace bývají kontraproduktivní, jenže troufáte si hledat tu pravou? Jak je libo. Četli jste varování.
Cesta tam je dlouhá.
Social Party – Social Party (Venus Flag, 2014)
www.socialparty1.bandcamp.com
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.