Tereza Posturová | Články / Recenze | 25.11.2013
Budu házet lejna do vlastního rybníka, když si neodpustím poznámku o genderových evergreenech, ale nelze se tomu vyhnout: ženská paranoia pramenící z neustálého analyzování banálních situací a utopická touha po mužské empatii aneb Nejde o to, cos řekl, ale jak jsi to řekl. Výsledek ženské frustrace: penis, co to vlastně vůbec znamená?
Původní sólové, folkově punkové vybrnkávání ztratilo na Slovácké epopeji cosi ze zhrzené autentičnosti poblitého nonstopu rozložitou náhradou dvou kytar, na druhou stranu bez transformační intervence by zřejmě doteď neexistoval podpultový kus do archivu reciproční lamentace na opačné pohlaví. A aby bylo s tlustou čarou jasno, došlo i ke změně jména nyní regulérní kapely, zároveň je znát Nikolin citelný progres co do jistoty podání s all star maskulinním pižmem v zádech. Přímočarý obsah si žádá decentně přízemní formu, efekty tady představují dehonestující pozlátko. Syrová kytara rozprostírá běhoun pro pohodlné kroky hlasu na pomezí roztomilé hysterky a vyžilé domovnice. Alternativa zabíhá přesně tam, kde ji androš odehnal, v případě stájového arzenálu Mucha nejvíce čerpá z Budoáru staré dámy, punk ustupuje složitějším kompozicím, i když Polička nechává stále odkazovat na dřívější kořeny. U Semena můžeme mluvit až o noisovém výronu, druhý, minimalistický extrém tkví v banjo doprovodu Úchyla, skoro jako když sedíte u táboráku a zpíváte Okoř, jen s tím deviačním bonusem.
Refrény, pravda, nepatří do zlatého fondu kulervoucích slovních obratů, o to důrazněji vyzní s přidanou hodnotou hitového potenciálu (zabékat si může kdokoliv). Mucha trochu připomíná Načevu za dob rozpustilého udržování plné ledničky, ale bez abstraktních příkras, jinde zase evokuje status vyloučené členky sesterstva putovních kalhotek Dybbuk pro nadměrné porušování mravní kázně. Přímá úspornost bez naivních křížovek, co jde rovnou k věci: nakoupit, uvařit, sníst a vykakat – čtyři slovesa a máte tam všechno. Cestou si odplivne na společenské fenomény, přitom mačkání rasistických beďarů strachu, sektářská hluchoslepota nebo maloměšťácká omezenost sice ztrácí kredit vedle hořekování nad samčím čuněcím chováním, ale zase zkuste nepřemýšlet, kde tkví hranice ideální míry repetice Kaj džas more more nebo Mrdá mi v hlavě. Víme, úroveň interpretace života ženy případ od případu značně kolísá, většinou rozněžněle bolestínské výkřiky o zlomeném srdci a jeho léčbě nemusí být nutně špatně, pokud si to úplně nesedne. Spíš chci říct, že objasnění ztráty věnečku lze zaonačit do kousavě cynického baloňáku trpkých zkušeností a nezúčastněně u toho vybírat chlupy z ucpaného odpadu. V duchu Co se v mládí naučíš, ve stáří akorát zapomeneš – když se teorie uvede do nesprávné praxe a přeskočíte pár načtených článků z ženských periodik: Jak najít správného partnera/životní harmonii/bod G, čelíte realitě, která vás profackuje dřív, než se stačíte vyčůrat na těhotenský test.
Neřízená škola života, elementární vztek a rezignace se přetavily v přiměřený odstup s rozverným nadhledem, díky kterému je Mucha schopná glosovat svůj nezamýšlený úděl bez zbytečných křečí a přílišného tlačení na pilu, výjimečná schopnost, která u sekáčových Čokovoko, urbánních guerillových souputnic, místy chybí. Defenzivní ženské kvéry mají vždy déletrvající dostřel, pivo je nespláchne. Neříkej hop, dokud nezasuneš, mohlo by tě to dlouho bolet.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.
Klára Šajtarová 21.08.2024
Vycházející hvězda hardcoru a metalcoru z Oldhan County v Kentucky nenabízí žádné kompromisy – žádné čisté vokály, žádné přepálené refrény.
Kryštof Kočtář 15.08.2024
Skladby samy mají strukturu jemně rozkolísaných záchvěvů, které dohromady připomínají obraz plynoucí čáry života.