Články / Recenze

Našrot jako naše nejlepší neperspektivní kapela

Našrot jako naše nejlepší neperspektivní kapela

Petr Janiš | Články / Recenze | 24.08.2013

Kniha hudebního žurnalisty Radka Diestlera není pouze příběhem čtyř „zoufalců“ z Vysočiny (jmenovitě Hraboše, Jouzy, Marthy a Ceemka), úspěšně pracujících na svém „zneviditelnění“ pod hlavičkou Našrot.

Zárodky kapely, která úspěšně obráží převážně české luhy a háje již 25 let v neměnné sestavě, se datují do počátků osmdesátých let. Samotná skupina s názvem charakterizující životní postoj členů vzniká v roce 1988. Málokdo však ví, že prvotně mělo jít o krátkodobý projekt s názvem Šrot. Vysvětlení je takové: „,O.K.,' olízl se Martha a zdvihl půllitr, ,dneska se ale zmrtvíme na... na... na šrot!´“ Podobně jako se dějiny a trendy podepsaly na životním stylu lidu, ovlivňovaly i dění ve skupině samotné. Od svérázného pojetí hudby ovlivněné Dead Kennedys („...levačka mohla být volšová, tam se mohly chytit tři čtyři akordy, ale pravačka musela být šíleně rychlá.“), maje označení pubcore, s vlivy grunge a crossoveru se objevují v první polovině devadesátých let. Nové milénium je ve znamení fúze hardcore a etna, jež je doposud poznávacím znamením našroťáckého soundu. Jeden z příznivců ho označuje jako „káhirský Joy Division“. A životní styl výše zmíněného souboru? Obliba alkoholu a „látek způsobující změněné stavy vědomí“ měla na svědomí mnohý nedokončený koncert. Do roku 1997 jako by název kapely korespondoval s životním stylem členů. Zábavné jsou vzpomínky na „schopnost“ nedohrání koncertů. Kytarista Ceemek: „Jeden tam spal, druhej o sobě nevěděl, za bicími voják... pak jsem odešel.“ Z tohoto období pochází také památný výrok Hynka Tomana ze Support Lesbiens: „Našrot je naše nejlepší neperspektivní kapela.“ Nomen omen.

Obsah publikace ozvláštňuje to, že se na pozadí historických okamžiků existence Našrotu autor věnuje také undergroundovému hnutí nejen na Vysočině (skupiny Křečový žíly, Gumovej knedlík, Maama), kterého se čtveřice aktivně účastnila. O fungování neoficiální kultury poloviny osmdesátých let vypovídají vzpomínky členů Žil, když např. v 84. roce hráli písně od Slepého střeva: „Předobraz Mňágy a Žďorp mělo do jara 1984 všehovšudy tři koncerty – jeden ve Valašském Meziříčí, jeden v Brně a jeden v Praze. A přesto ty tři koncerty, které mohlo vidět pár stovek lidí, stačily, aby od Slepého střeva jedna skupina na Vysočině převzala dvě písničky.“ Důkaz, že kdo chtěl, dokázal informace získat i bez internetu. Atmosféru předrevolučního kvasu přibližuje dnes již těžko představitelný seznam aktivních účastníků koncertu, který se odehrál v roce 1988: „Soupiska koncertu byla z dnešního hlediska mírně surrealistická: Našrot, Divize, Psí vojáci, Tři sestry, Plexis, Wanastowi vjecy, S.P.S. a Orlík.“ Nepřítel byl pouze jeden, proto to relativně klidné soužití „houní“, punx a skinů. Spolu s divokými koncerty havlbrodského kvarteta si lze udělat obrázek o devadesátých letech hudební i klubové scény až do aktuálních dní.

Kniha zaujme i množstvím fotografického materiálu. Více než slova vypoví o hudebním zaměření hudba sama, proto jsou do knihy jako bonus přiloženy dva nosiče, které přibližují, o čem Našrot je: DVD zachycující jejich živé hraní při oslavách dvaceti let a CD Unplugged, které je opětovně důkazem, že i za randálem se ukrývají silné melodie.

Info

Radek Diestler - Totálně Našrot aneb Příběh naší nejlepší neperspektivní kapely (Petrkov, 2011)
www.nasrot.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace