Petr Janiš | Články / Recenze | 24.08.2013
Kniha hudebního žurnalisty Radka Diestlera není pouze příběhem čtyř „zoufalců“ z Vysočiny (jmenovitě Hraboše, Jouzy, Marthy a Ceemka), úspěšně pracujících na svém „zneviditelnění“ pod hlavičkou Našrot.
Zárodky kapely, která úspěšně obráží převážně české luhy a háje již 25 let v neměnné sestavě, se datují do počátků osmdesátých let. Samotná skupina s názvem charakterizující životní postoj členů vzniká v roce 1988. Málokdo však ví, že prvotně mělo jít o krátkodobý projekt s názvem Šrot. Vysvětlení je takové: „,O.K.,' olízl se Martha a zdvihl půllitr, ,dneska se ale zmrtvíme na... na... na šrot!´“ Podobně jako se dějiny a trendy podepsaly na životním stylu lidu, ovlivňovaly i dění ve skupině samotné. Od svérázného pojetí hudby ovlivněné Dead Kennedys („...levačka mohla být volšová, tam se mohly chytit tři čtyři akordy, ale pravačka musela být šíleně rychlá.“), maje označení pubcore, s vlivy grunge a crossoveru se objevují v první polovině devadesátých let. Nové milénium je ve znamení fúze hardcore a etna, jež je doposud poznávacím znamením našroťáckého soundu. Jeden z příznivců ho označuje jako „káhirský Joy Division“. A životní styl výše zmíněného souboru? Obliba alkoholu a „látek způsobující změněné stavy vědomí“ měla na svědomí mnohý nedokončený koncert. Do roku 1997 jako by název kapely korespondoval s životním stylem členů. Zábavné jsou vzpomínky na „schopnost“ nedohrání koncertů. Kytarista Ceemek: „Jeden tam spal, druhej o sobě nevěděl, za bicími voják... pak jsem odešel.“ Z tohoto období pochází také památný výrok Hynka Tomana ze Support Lesbiens: „Našrot je naše nejlepší neperspektivní kapela.“ Nomen omen.
Obsah publikace ozvláštňuje to, že se na pozadí historických okamžiků existence Našrotu autor věnuje také undergroundovému hnutí nejen na Vysočině (skupiny Křečový žíly, Gumovej knedlík, Maama), kterého se čtveřice aktivně účastnila. O fungování neoficiální kultury poloviny osmdesátých let vypovídají vzpomínky členů Žil, když např. v 84. roce hráli písně od Slepého střeva: „Předobraz Mňágy a Žďorp mělo do jara 1984 všehovšudy tři koncerty – jeden ve Valašském Meziříčí, jeden v Brně a jeden v Praze. A přesto ty tři koncerty, které mohlo vidět pár stovek lidí, stačily, aby od Slepého střeva jedna skupina na Vysočině převzala dvě písničky.“ Důkaz, že kdo chtěl, dokázal informace získat i bez internetu. Atmosféru předrevolučního kvasu přibližuje dnes již těžko představitelný seznam aktivních účastníků koncertu, který se odehrál v roce 1988: „Soupiska koncertu byla z dnešního hlediska mírně surrealistická: Našrot, Divize, Psí vojáci, Tři sestry, Plexis, Wanastowi vjecy, S.P.S. a Orlík.“ Nepřítel byl pouze jeden, proto to relativně klidné soužití „houní“, punx a skinů. Spolu s divokými koncerty havlbrodského kvarteta si lze udělat obrázek o devadesátých letech hudební i klubové scény až do aktuálních dní.
Kniha zaujme i množstvím fotografického materiálu. Více než slova vypoví o hudebním zaměření hudba sama, proto jsou do knihy jako bonus přiloženy dva nosiče, které přibližují, o čem Našrot je: DVD zachycující jejich živé hraní při oslavách dvaceti let a CD Unplugged, které je opětovně důkazem, že i za randálem se ukrývají silné melodie.
Radek Diestler - Totálně Našrot aneb Příběh naší nejlepší neperspektivní kapely (Petrkov, 2011)
www.nasrot.cz
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.