Jakub Béreš | Články / Recenze | 18.03.2015
Pražské indiefolkové duo s prvky elektroniky tvoří Jan Tůma a Jonáš Zbořil. Poprvé o sobě dali slyšet v roce 2012 s EP Walking Into Limbo, na které plynule navazují s o něco rychlejším debutem Unward. Ten je příjemným závanem venkovních trendů do české kotliny.
Duo klade velký důraz na zvuk akustické kytary, která je doprovázena elektro samply. Oba muzikanti se navzájem doplňují, role si vyměňují nenásilně, a tak vznikají hravé a odlehčené melodie, které jsou typické pro celou nahrávku. Zdánlivě neslučitelné nástroje fungují bok po boku lépe, než se zdá. Podobný zvuk byste u českých muzikantů těžko hledali, ze světové scény je na místě přirovnání k indie rockerům Foals nebo folkovému zpěváku Finkovi. Tam, kde zmínění interpreti používají ke gradaci songů kytarové riffy a bicí, tam Sundays on Clarendon Road pracují se synťákem a laptopem.
Většina českých jmen, které se snaží hrát světovou hudbu, záhy narazí do vlastních mantinelů. Namísto toho, aby světově opravdu zněli, okatě kopírují známá jména, v horším případě je parodují. Sundays on Clarendon Road se to ale netýká. V čem je rozdíl? Z nahrávky je cítit velká pokora. Nenajdete tu křečovitý pokus o hitovost, i když se na desce nachází několik kousků s takovým potenciálem. Autoři netlačí na pilu a neženou se za úspěchem, přitom se v každé písni dere na povrch silná ambice.
Unward si zaslouží poslech bez předsudků. Intro graduje a náhle se přelévá do druhé Wild Galaxy, jednou nohou pevně na zemi a druhou nakročenou k oněm galaxiím. Společně s další chytlavou skladbou Yellow Room představují znamenitý úvod, který přeruší tajuplná Never, jedna z nejzajímavějších českých písníček poslední doby. V následující Control už zase hraje hlavní roli kytara, která opět svádí souboj s elektro beaty, plejáda folkových skladeb je přerušena až v závěru. Není mnoho tuzemských kapel, které vydrží se silným materiálem celou stopáž, songy 3 am a Unward jsou dobrým důvodem, proč poslouchat do konce.
Vítejte u počátku skvělé kapely, která dřív nebo později překročí hranice pražských hipsterských kaváren. Díky ladnému přecházení mezi tradičními a moderními žánry by Syndays on Clarendon Road mohli rychle zaujmout pevné místo na domácí scéně, která potřebuje přísun mladé krve.
Sundays on Clarendon Road – Unward (self-released, 2015)
www.clarendonroad.cz
Veronika Vagačová 22.01.2025
Hravé riffy, prenikavé vokály a nečakané štylistické zmeny sú len pár z ocenenia-hodných kvalít tejto relatívne novej skupiny.
Jiří V. Matýsek 21.01.2025
Žádný growl, žádné temné mručení, jakoby tu z vlhkých kobek zněl hlas čisté bytosti, kterou zahnalo lidské nepochopení.
3DDI3 01.01.2025
Kapela, co má duši, ale nemá hlas. Anebo jo.
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.