Jakub Koumar | Články / Recenze | 26.06.2014
Kamarádství jazzu a elektronické taneční hudby je dávný příběh, pnoucí se až ke kořenům disco music. Ale zejména ve druhé polovině devadesátek přerostlo v symbiózu a akusticky neoddělitelné prvky. Právě spjatost jednotlivých stop je příznačná i pro Sato-San To. Díky bezbřehému záběru členů skupiny je jejich hudba svobodná a nad věcí. Aby taky ne, když počet projektů, na nichž se jednotliví matadoři podílejí, je bohatší než jazzové sólo.
Navíc dechař Oskar Török přibral kolegu Vojtu Procházku z Vertigo Quintet, aby se chopil samplů a klaviatury a dal tak Sato-San To celistvější zvuk. Jeho zvýšený dohled na kvalitu a originalitu synthů dělá z Obludaria nespoutanou, nápaditou a hlavně komplexní směs zvuků. Ta se promítá do směsi jazz-jungleu a ambient-drum’n’bassu, jemuž nasazuje vysokou laťku kouzelník bicích nástrojů Thom Herian. Jeho klopýtavý a až chorobně přesný tikot bicích je ohromující, s chutí se proplétá skrz hustý porost Obludaria a ve vlhku roste a raší spoustou nových výhonků. Vzduch působí těžce a špatně se dýchá. Ale tvorové, kteří tu našli útočiště, jsou spokojeni. Vypilovaní evolucí si užívají přirozenost prostředí a nevadí jim pohledy zvědavců, naopak, předvádějí se pestrými barvami. Sato-San To ukazují, jak je svět mnohotvárný, než že by vás do něj chtěli vrhnout.
Obludarium nepatří mezi uširvoucí, ale útočí rafinovaně a se vší variabilitou rozmanitého ekosystému. Občas zklidňuje zvláštně roztěkanou chilloutovou atmosférou, ale než ukolébá, přišpendlí ke zdi basovým vibem zvolna tekoucím po nerovné půdě džungle jako tekutý asfalt. Efektnost není to jediné, na co sází. Jednotlivé zvuky otáčí, analyzují, zkoušejí v různých kombinacích, svébytnou kulturu podrobují výzkumu a kultivaci. Obludarium je laboratoří, kde se nástroje a žánry míchají v pokoře k přirozenému vývoji.
Sato-San To patří ke špičce oboru. A Obludarium je precizní sbírka plná stvoření pochytaných ve světě, který je pro neznalé divoký. Zdánlivý pocit bezpečí je důmyslnou záminkou pro opakované návštěvy.
Sato-San To – Obludarium (Polí5, 2014)
www.sato-san-to.com
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.