Články / Recenze

Obludná džungle zvuků Sato-San To

Obludná džungle zvuků Sato-San To

Jakub Koumar | Články / Recenze | 26.06.2014

Kamarádství jazzu a elektronické taneční hudby je dávný příběh, pnoucí se až ke kořenům disco music. Ale zejména ve druhé polovině devadesátek přerostlo v symbiózu a akusticky neoddělitelné prvky. Právě spjatost jednotlivých stop je příznačná i pro Sato-San To. Díky bezbřehému záběru členů skupiny je jejich hudba svobodná a nad věcí. Aby taky ne, když počet projektů, na nichž se jednotliví matadoři podílejí, je bohatší než jazzové sólo.

Navíc dechař Oskar Török přibral kolegu Vojtu Procházku z Vertigo Quintet, aby se chopil samplů a klaviatury a dal tak Sato-San To celistvější zvuk. Jeho zvýšený dohled na kvalitu a originalitu synthů dělá z Obludaria nespoutanou, nápaditou a hlavně komplexní směs zvuků. Ta se promítá do směsi jazz-jungleu a ambient-drum’n’bassu, jemuž nasazuje vysokou laťku kouzelník bicích nástrojů Thom Herian. Jeho klopýtavý a až chorobně přesný tikot bicích je ohromující, s chutí se proplétá skrz hustý porost Obludaria a ve vlhku roste a raší spoustou nových výhonků. Vzduch působí těžce a špatně se dýchá. Ale tvorové, kteří tu našli útočiště, jsou spokojeni. Vypilovaní evolucí si užívají přirozenost prostředí a nevadí jim pohledy zvědavců, naopak, předvádějí se pestrými barvami. Sato-San To ukazují, jak je svět mnohotvárný, než že by vás do něj chtěli vrhnout.

Obludarium nepatří mezi uširvoucí, ale útočí rafinovaně a se vší variabilitou rozmanitého ekosystému. Občas zklidňuje zvláštně roztěkanou chilloutovou atmosférou, ale než ukolébá, přišpendlí ke zdi basovým vibem zvolna tekoucím po nerovné půdě džungle jako tekutý asfalt. Efektnost není to jediné, na co sází. Jednotlivé zvuky otáčí, analyzují, zkoušejí v různých kombinacích, svébytnou kulturu podrobují výzkumu a kultivaci. Obludarium je laboratoří, kde se nástroje a žánry míchají v pokoře k přirozenému vývoji.

Sato-San To patří ke špičce oboru. A Obludarium je precizní sbírka plná stvoření pochytaných ve světě, který je pro neznalé divoký. Zdánlivý pocit bezpečí je důmyslnou záminkou pro opakované návštěvy.

Info

Sato-San To – Obludarium (Polí5, 2014)
www.sato-san-to.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace