waghiss666 | Články / Recenze | 07.04.2014
Před Comeback Kid se řadí stejně rovných kšiltů jako lysin, na turné se začínajícíma kapelama i těma s pořádně hlubokou rýhou. Neufeldův řevozpěv jsme slyšeli čím dál častěji z různých stran, včetně Sights & Sounds loni, jen ne z desky jeho domovské kapely. Hostovaček poskytl nesčetně, zato pátého návratu na scénu se zúčastnily pouze dvě alternace pro hlavní roli, z toho jedna důchodcovská, přesně jak velí tradice. Mikrofon za kytaru vyměnil nováček Stu Ross a vzhledem k cestování frontmana Comeback Kid od nástroje k nástroji to vyvolává minimálně úsměv na rtech a podezření z nového směru. Dres vypraný v javorovém listí, struny natáhlé na hokejku, ale riffáž není smontovaná na domácí planetě oživlých automobilů.
Je strašně na hovno navazovat na epos Symptoms + Cures (2010), a i když je novinková Die Knowing bezpochyby nejtvrdší v jejich diskografii, laťku neposouvá, naopak. Krom pozvolného titulního nástupu a bezpodmínečně klidné Lemieuxovy deváté se puk do branky posílá zběsile rychle, případně ještě rychleji. Nebylo by na škodu občas zakličkovat a předvést pár fintiček, z tribuny i ze záznamu se na takový mač kouká hned líp. Sypačkovou rytmiku požehnaně lámou breakdowny, proto každá citace punkrockových kronik potěší (třeba sbory předznamenávající basový nástup do druhé půlky Beyond), i když je jich zoufale málo. Dokonce i rozdíl mezi hlasem současného řvouna a bývalého řvouna je v rámci skladby Full Swing na poslech nepatrný. Nejhlouběji se do paměti zakously ty nejpřímočařejší a nejprimitivnější figury (hlavně Somewhere in This Miserable). Důkaz převažující primitivnosti a přímočarosti alba, i zachované schopnosti nakopat prdele nohama ve výskoku mezi klasikou a modernou. Dopadá se s jistotou a nikoliv na držku, jen aby to příště nebylo na všechny čtyři, přesně jak velí tradice. Kočka má devět životů, pes jenom jeden, jak je to s Kanaďanem? Když moc tlačíš, tak to bolí…
Nemám aprobaci vyučovat melo-HC, ale za letošní vysvědčení by třídní premiant schytal od rodičů minimálně zaracha. Rebelové nejenže mají zákazy rodičů v kozách, navíc se nestydí šlohnout klíčky od káry a vyjet do Evropy dělat bordel, přesně jak velí tradice. Dobrá (!) práce, co nezapadne jen díky najatým dělníkům tvrdého řemesla. Potkáme se zkraje dubna na východě. Nevidím totiž důvod zahazovat skvělou kapelu jen proto, že se nepovedla poslední nahrávka.
Comeback Kid - Die Knowing (Victory Records, 2014)
http://comeback-kid.com/site/index.html
Live: Comeback Kid (ca), 7. 4. 2014, Barrák, Ostrava
foto © Henry Stock
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.
Klára Šajtarová 21.08.2024
Vycházející hvězda hardcoru a metalcoru z Oldhan County v Kentucky nenabízí žádné kompromisy – žádné čisté vokály, žádné přepálené refrény.