Jiří Fiedler | Články / Recenze | 01.10.2014
Debutový Strange House a černá emo image, zahrnující delší vlasy s patkou, upnuté džíny na vychrtlých nožkách a silný nádech horror punku, to je minulost. Zůstaly jen ty nepříliš silné končetiny. S Primary Colours se totiž pětka z britského Southend-on-Sea vydala cestou radikálního řezu a následného zdokonalování nového zvuku, který lze popsat jako indie-space-dream-pop-rock s vlivy shoegaze a rané psychedelie. Od roku 2005 měl také zpěvák s napůl palestinskými kořeny Faris Badwan čas vyleštit své hlasivky od manického psycho-vřískotu a spolu s nově nabytým sebevědomím na Luminous slyšíme přímo sametově jemný hlas, který Faris může konečně právem považovat za originální.
Trvá skoro tři minuty, než se úvodní Chasing Shadows rozjede, a když to rozbalí, je jasné, že byla stvořena pro zahajování živých vystoupení. Je to typický zvuk Horrors, mixující shoegaze a novoromantický synthpop. First Day of Spring se může zdát až monotónní a je jasné, že Horrors za vás nebudou dělat všechno. Tady musíte být aktivním posluchačem a nacházet drobné detaily, které dokazují, že práce na materiálu zabrala více než rok v nahrávacím studiu. Další So Now You Know má repetitivní punc německých Kraftwerk s nádechem raných Simple Minds. In and Out of Sight má zas nejblíže k tomu být ukázkovým pop songem, ale tam, kde očekáváte, že přijde našlapaný refrén, všechno padá a ztrácí se ve fosforeskujícím oparu pychedelie. Jealous Sun dopadá téměř jako ono tuny vážící slunce a připomíná hledání správné cesty na Primary Colours. S Falling Star se věci dají do pohybu a zkreslené kytary přidávají drive disco-kokainovému bzučení, které místy připomíná stavy vzbouřeného žaludku. I See You není nejsilnější skladbou a může se zdát jako nudná vycpávka, ale naživo bude mít jiný rozměr. A Change Your Mind je skoro jako staromódní balady z padesátek. My and Yours je asi nejméně zapamatovatelným momentem nahrávky, Sleepwalk připravuje půdu pro mocné vyvrcholení s „kašmírovskými“ bicími, které ale samozřejmě nikdy nepřijde.
Luminous lze popsat jako pop s notnou dávkou tanečních linek a zkreslených kytar s připraveným slide válečkem na prsteníku. The Horrors ovládli vytyčený směr a dotáhli k dokonalosti svůj zvuk a vizi. Druhá revoluce se nekoná, ale krok vpřed to svým způsobem znamená. Čtvrtá deska je výstřelem světlice k nebi, která dává světu vědět, že chuligáni dospěli a časy neučesaného garážového punku jsou nadobro pryč.
The Horrors – Luminous (XL Recordings, 2014)
www.thehorrors.co.uk
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.