Články / Sloupky/Blogy

Šejkr #116: Příští stopy

Šejkr #116: Příští stopy

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 20.10.2023

„Bílá barva. Papír je bílý a poddajný. Zmačkáním se zlidšťuje. Je to dál svět mého nejbližšího okolí, mých malých setkání.“ Nad větou z dopisu Evy Kmentové otištěné v katalogu k aktuální brněnské výstavě přemýšlím už téměř dva týdny. Zmačkáním se zlidšťuje.


O výstavě Evy Kmentové si přečtete více v následujícím Full Moonu, dojmy z návštěvy brněnského Domu umění mi v hlavě zabírají tak velký prostor, že si neodpustím pár vět i tady. Strávil jsem v prostorách expozice snad dvě hodiny, nechtělo se mi odtamtud. Dílo pražské výtvarnice je poměrně známé, nejde o žádný nečekaný objev, ale její retrospektiva je tak dobře poskládaná, že působí opojně, euforicky i konejšivě. A zároveň pokoutně ponouká k vlastní činnosti. Jako by snad tvůrci výstavy chtěli návštěvníka popíchnout nejen k přemýšlení, ale také k zapojení se. Což se mnohem snáze řekne, než udělá.


Malých setkání bylo minulou středu plno. Naplánovat si oslavu stopadesátého vydání do jednoho týdne s uzávěrkami podání grantových žádostí i nového čísla umíme snad jenom my. Ale dali jsme to, s přehledem. Koncentrace známých tváří na jednom místě připomínala festival, v podstatě to tak trochu i bylo. Mám pocit, jako bych mluvil několik dní v kuse, a stejně jsem se spoustou lidí prohodil sotva pár slov. Ještě teď píšou ti, kteří oslavu nestihli, že příště určitě přijdou. Jaké příště? ptám se sám sebe. Za dalších 150 vydání? Za dalších třináct a půl roku? Samozřejmě chápu a vážím si toho, ale s večírky to na nějakou dobu stačilo, už takhle to vypadá, že oslava plynule navázala na letní akce, od Chomutova pocitově uplynulo jen pár dní. Ohlížení stačilo, je třeba vytvářet stopy příští. Full Moon #151 je tady za pár dní a máte se na co těšit.


Zmačkáním se zlidšťuje. Vrtá mi to hlavou čím dál víc. Že by to všechno leželo v chybách, v poškozeních? Papírové „sochy“ Evy Kmentové k tomu vybízí, jenže tak jednoduché to asi nebude. Spíš půjde o výraz samotný, o schopnost přiblížit se pochopení. O to, co jednotlivá díla evokují, jak dokáží oslovit. A k čemu. Nevím, zda to bylo dojmem z nich nebo celou koncepcí výstavy, která vyloženě vybízela k hravosti a k aktivitě, ale v Domě umění jsem neodolal pokušení vystřihnout si obrys vlastní ruky a namaloval na ní velké červené m a využil i možnost vytvořit si vlastní pohlednici. I když jsem musel paní na pokladně, která už se vyloženě těšila domů, přesvědčovat, aby mi fotku vytiskla těsně po zavírací době. A kdyby byla možnost odlitku vlastní stopy, došlo k tomu pravděpodobně taky. Všechno tohle je přístupné každému, žádný vip odpad. Vyzkoušejte, je to osvěžující.

Šejkr je o stopách příštích, o výhledu. Dneska v osm večer se na Radiu 1 ukáže třeba Vera Sola, Art Feynman, Mart Avi nebo Niecy Blues. A Desire Marea, pochopitelně. Pokud jste měli jít tento týden na jediný koncert, tak je to tento. V neděli večer v karlínských Kasárnách. Uvidíme se tam.

Info

Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.

Tracklist:
Vera Sola – The Line
Desire Marea – Be Free
Nusantara Beat – Kota Bandung
Hyperculte – Jamais Trop
Special Feelings – Down Goose
Art Feynman – Early Signs of Rhythm
Tonn3rr3 X Bikaye – Balobi
Thc Luna G – 2S JULIE // lobbyboya, OKI KAZI, EYZ, Bengryně Kalí
Sholto – The Pearl That Glitters
O. – Slice
Lewsberg – Going Places
Bas Jan – Singing Bar
Medicine Singers, Lee Ranaldo & Yonatan Gat – Honor Song
Jim Jones All Stars –¬ It's Your Voodoo Working
Niecy Blues – U Care
DeLaSi feat. Nii Noi Nortey – Amplifier
Mart Avi – Get on With It
Desire Marea – The Only Way
Abstract Concrete – This Echo
Ah! Kosmos & Hainbach – Davolia
Bixiga 70 – Mar Virado
Catu Diosis feat. Oh Lorena & Massie – Abundancia (Massie_RMX)
Lol Tolhurst & Budgie & Jacknife Lee feat. Isaac Brock – We Got to Move
DK Phone – Goreé Demba
Mueran Humanos – Dentaduras
RVG – Nothing Really Changes (Sleaford Mods Remix)
B4 – Bonekan
Diepkloof United Voice – Who Knows
Algiers – Cold World (Alternate Version)
Timber Timbre – Stops

foto © Eva Kmentová, Modrý motýl, 1968

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

5 zimních písniček pro tichou noc podle Full Moonu

redakce 22.12.2024

Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.

Šejkr #145: Peříčka

Michal Pařízek 13.12.2024

Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.

Proč je jetel špatným křesťanem? Protože si nepřeje být spasen. (Gurumánie)

Minka Dočkalová 12.12.2024

Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.

Preview: Le Guess Who? 2024

Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024

Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.

Šejkr #140: V obraze

Michal Pařízek 04.10.2024

Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.

Šejkr #139: „I’m sure we’re not the only ones“

Michal Pařízek 20.09.2024

Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…

Šejkr #138: Prsten

Michal Pařízek 06.09.2024

Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…

Tak daleko, tak blízko: Mario „Dust“ La Porta (Psychopathic Romantics)

redakce 29.08.2024

Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.

Šejkr #137: V přízemí

Michal Pařízek 23.08.2024

Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.

Válová a Janáček, abstrakce na třetí

Veronika Mrázková 13.08.2024

Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace