Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 20.09.2024
Taky vás dohání pocit, že sezona začala nějak rychle? Člověk se ani nestačí rozkoukat a už možná ani nenaskočí. „Přijde mi, že všeho přibývá a moje pracovní tempo nějak zpomaluje,“ píše mi kamarádka s lehkou nadsázkou, jenže… připadám si velmi podobně. Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už jsem ticho.
Od té doby, co se vydávání desek soustředí na pátky, mám pocit, že každý rok přijde den, kdy se potká hned několik zásadních nahrávek. Loni se takhle sešli Amálka s Denisem, letos zase Nubya Garcia a Tramhaus. Právě dneska. Nubyi mám už dávno společně s Kim Gordon na poličce, ze které budu za pár týdnů vybírat desku roku, Tramhaus jsou jiný případ, jsou mi mnohem blíž, kamarádi. Jejich cestu sleduju od prvních singlů, tohle je pro ně velký den, oslavíme ho společně a s vámi 30. října v Bike_Jesus. Včera jsem jim posílal pdf nového čísla, kde je The First Exit deskou měsíce, a za pár hodin přišla zpráva od středně dojatého Lucase, že mám pozdravovat autory a že je mám určitě pozvat na koncert. Kláře i Davidovi vyřízeno, haleluja to google translator. Na kvalitě The First Exit to nic nemění, na skromnosti, kterou by Tramhaus mohli rozdávat, taky ne.
Neskromně jsem rád, že jsme s Full Moonem k důležitosti dneška taky trochu přispěli. První singl ze soundtracku ke snímku Ještě nejsem, kým chci být vychází taky dnes, celá deska za dva týdny a máte se na co těšit. Vzpomínám, kdy tahle story začala, a vychází mi to skoro přesně na deset týdnů. Druhého července odpoledne jsem vylezl z kina v Thermalu a poslal textovku, jestli někdo vydává soundtrack. Nevydával. „Přijde mi, že všeho přibývá a moje tempo zpomaluje,“ tak určitě. Zvlášť když si to člověk dělá sám. Půl roku nic a pak dvě desky během jednoho týdne. Erika Rein vyjde příští týden a je to láska. Stejně jako podzim, kdybychom nějaký měli čekat. „Slunce uvízlo v síti.“
No smile, no cry, no desire
Makeshift ways of making time fly
All needs, all greed, all tired
I’m sure we’re not the only ones
Lucasovy texty na The First Exit jsou výjimečné, hodně osobní a přitom univerzální, vždycky mě zajímalo, jak se podobného efektu dá dosáhnout. Možná je to tím, že se člověk za nic neschovává. „I’m sure we’re not the only ones,“ tohle bychom si měli opakovat všichni a neustále, dojem toho, že se něco děje jenom nám, je téměř vždycky mylný. Ať už jde o tempo, které se nedá stíhat, nebo jiné nástrahy. Máloco a málokdo jsme tak unikátní, abychom trpěli sami. Mimochodem, taky se to dá otočit.
Dneska v osm večer na Radiu 1 pochopitelně s Tramhaus, ale taky přijde Anki, Nubya Garcia, Ocún, The Ex, Baby’s Berserk nebo Ka. Tested Testimony.
Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.
foto © Libuše Jarcovjáková: Eva Jahodový bar, ze série Vražedné léto, 1984
tracklist:
Galliano – Jazz
Mulatu Astatke & Hoodna Orchestra – Tension
Califato 3/4 – OPPIO (feat. BORNOVA)
Baby’s Berserk – Blush
Moin – Guess It's Wrecked (feat. Olan Monk)
Błoto – Shitake
Heems, Pavvan, Ajji - Rakhi (feat. Pavvan & Ajji)
Ka – Beautiful
Benefits feat. Zera Tønin – Land of the Tyrants
Flock – Capillary Waves
Ocún – Slunce v síti
The Ex – Great!
Seun Kuti & Egypt 80 – Dey ft. Damian Marley
Laíz & The New Love Experience – Mena
Nala Sinephro – Continuum 2
Tramhaus – The Cause
Yannis & The Yaw, Tony Allen – Rain Can't Reach Us
Rosie Lowe – In My Head
Anki – Podzim
Nídia & Valentina – Sicilia
Anna Butterss – Pokemnos
Camacho y Cano – Hagan Rueda
Califato 3/4 – XKTÚXKYO
Nesha Nycee – Wussa
Lady Blackbird – Like a Woman
Rob Mazurek, Exploding Star Orchestra – Underneath the Star Dome
Dua Saleh – pussy suicide
Ka – Tested Testimony
Nubya Garcia – Triumphance
Warhaus – Where the Names Are Real (RadioEdit)
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.
Štěpán Nezbeda 18.07.2024
Jelikož nejpohodovější filmová přehlídka letos přinese víc promítacích sálů a projekcí, může se hodit pár tipů na snímky.