Smutné zprávy pro vyznavače čisté rasy (Karin Bojsová)

"Dějiny lidstva neseme každý v sobě. Náš vlastní genom lze číst jako knihu o posledních desítkách tisíc let," píše novinářka Karin Bojsová ve své práci Mých prvních 54 000 let, kterou sestavila z nejnovějších poznatků evoluční genetiky a archeologie. Motivací jí byl zájem o vlastní genealogický strom, sahající až kamsi do prehistorie, kde vznikaly první kultury lovců, zemědělců a později celá indoevropské civilizace.

Bojsová navštívila mnoho muzeí a konferencí a vyzpovídala desítky vědců, kteří došli leckdy i ke kontroverzním závěrům (např. jestli migrace byla rozhodující pro vývoj určité kultury, či nikoli). Cestou se zastavila u Sámů, Basků či na Kypru, rovněž poutavě popisuje první setkání lidí s neandrtálci, dávnou úrodnou zem Doggerland na severu Evropy, která je dnes pod hladinou moře (že by bájná Atlantida?), nebo bojovné Vikingy, kteří jako první dopluli až k břehům Ameriky či byli jedním z národů, který byl u základů prvního ruského státu. Neméně pozoruhodným střípkem k poznání lidské minulosti je i naše věstonická Venuše a lovci mamutů u Brna či proslulá megalitická observatoř Stonehenge. Jedna z kapitol dokonce nese lákavý název První pivo, které kvůli obsahu alkoholu bylo prý zásadním vynálezem lidstva, vedle objevu hudby, keramiky, kola nebo plužního zemědělství. Autorka neopomene ani naše „blízké příbuzné“ psy a kočky, které nás od pradávna následují, zajímavější je ovšem následování koní člověkem, což v důsledku urychlilo šíření genů i kulturních vzorců.

V knize si přečteme i základní středoškolské poznatky, které jsou sice všeobecně známé, ale stále zasahují do těch nejsoučasnějších společenských problémů. Evoluční teorii sice proslavil Darwin, zakladatelem genetiky však byl jeho méně známý současník, brněnský opat Gregor Mendel… Později Stalin zakázal genetický výzkum jako buržoazní pavědu a Hitler zneužil genetiku k rasové biologii, což vyústilo až k eugenice, tedy šlechtění lidí do jediné a dokonalé rasy.

Inspirativní kniha Bojsové potvrzuje názor moderní archeogenetiky, že všichni máme předky v Africe, kteří žili zhruba před 200 000 lety a postupnou migrací osídlili Evropu a další kontinenty. Analýza DNA pak dokazuje mísení napříč kulturami a jejich vzájemné ovlivňování od nepaměti. Smutná zpráva pro ty, kdo by stále chtěli věřit na nadřazené „čisté“ rasy – všichni lidé jsou si příbuzní, bez ohledu na barvu pleti či místní kulturní odlišnosti.