Honza Štelcík | Články / Recenze | 24.08.2017
Elvis: "Co budeš dělat, když Anyway končí?" Bohouš: "Koupíš si bicí a založíme duo." Elvis se podívá očima úzkejma jak dvě žiletky a řekne: "Tak jo."
Jestli je tahle historka ze zimy roku 2011 alespoň trochu pravdivá (a neni důvod jí nevěřit), tak je moc hezký, že alespoň v hudbě zůstala špetka spontánnosti. Bez předchozího sčotu pro a proti a racionálního uvažování. Je to jenom rokenrol. A zároveň je to všechno, co máme. A neni to zrovna málo.
Druhý desky jsou zpravidla mnohem lepší než první. Jsou vyjasněný, nejsou v nich žádný schovávačky. A maj názor. Schovávačky rozhodně nebyly ani na první desce Dead Letters z roku 2013. Druhý album See the Light může z dálky vypadat jako klon Use Your Illusion II, jen bez přehnaný pompéznosti. Zpátky k opravdovýmu rokenrolu. Návrat na zem. Jseš underground? Nebo tě jenom nikdo nezná? A neni to jedno? Děláme jen to, co nás baví.
Dva kluci ve středních letech, co chtějí pobavit sebe a zároveň chtějí popustit uzdu vnitřním démonům. Kytara, foukačka a bicí s tamburínou. Co chceš víc? Občas Bohouš útočí na nejnižší pudy kytarovym riffem hodným Anguse Younga, a to je potřeba ustát. Jinak pohoda, rovně natřískaný bicí jsou to nejlepší, co jsem za poslední dobu slyšel z garážový produkce. Dead Letters začali hrát v době, kdy jsem objevil dua jako makedonský SIZ nebo izraelskou Caruselu a z tohoto triptychu jsou Dead Letters jednoznačně nejsyrovější a tedy srdci nejbližší.
Syrovost je tu devízou. Opustila mě, a přitom stále hledáme, co zlato? Album See the Light je optimální soundtrack ke zbytku vína, rozlitýho na konferenčním stolku. A na dřevotřísce obtisklý kolečka. To nesnášim. Junkie rock do expanze zoufalství. Ten moment, kdy se probudíte na vlastním gauči, a nevíte, čí jste. Kompakt dávno dohrál, víno jste dávno rozlili a prášky vyzobali. A ona je pořád pryč. Nosná linka většiny skladeb. Vztahy a láska jsou generátor pro psaní dobrý muziky.
Slow down slow down baby
You really drive me crazy
Přál bych klukům vinyl. Jinak vemte za kliku a poslouchejte, zábavná deska. Tohle neni Letná, ani náplavka. Jen střed města a Neuberk, Mělník is the reason. A ani to vám nebrání vzít paperback, kostěný brejle, flanelku, ohrnout džíny ve vanskách naboso. Jako na Fluffu. A tam poblíž kostela v triku Elvise Costella... se vyčůrat na kostelní zeď.
Nobody feels me nobody sees me
Nobody fears me nobody kills me
P. S. Zvěsti o posledních koncertech... Bylo to hezký, bylo to vtipný. Moje volání po jejich vystoupení na Silver Rocket Summer vyšlo naprázdno. Ale užil jsem si každej koncert.
Dead Letters - See the Light (Election Records, 2017)
www.bandzone.cz/deadletters
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.