Články / Reporty

V sauně s Owenem Pallettem

V sauně s Owenem Pallettem

Barka Fabiánová | Články / Reporty | 07.08.2013

MeetFactory. Pondělní srpnový podvečer, skupinky fanoušků posedávají před klubem, klábosí a popíjejí pivo. Kolem jezdí líně vlaky a tramvaje.

I když byl začátek koncertu avizovaný na osmou, začíná až po deváté. V sále pár nadšenců, několik fotografů a ještě stále se dá dýchat. Dvě postavy na pódiu vybalují nástroje a našijou do nás ostrou dávku punku ze svého posledního alba Generale Dome. Mhouříme oči do přesvětlené mlhy, která vypaluje sítnice. Arone a Aron, ona a on. Mňoukavý hlas koketuje s kytarou a publikum se pomalu probouzí. Kapela se snaží o komunikaci, zpěvačka se naučí „Ahoj“ a mezi písničkami si naučené slovo občas pinkne s někým z publika. Buke and Gase vydrží fanoušky žhavit necelou hodinu. Opakují, že je jim ctí dělat předkapelu právě Owenu Pallettovi. Pak se rozloučí a splynou s mlhou.

Proběhne rychlá přestavba pódia a během deseti minut se z mlhy a světel ozve lákavý zvuk houslí. Zvuk sílí, očima hledám orchestr, ale nacházím jen mladíka za klávesami, s houslemi pod bradou.

Kanadský houslista, písničkář a zpěvák v jedné osobě Owen Pallett se do Prahy vrací pravidelně. Jednou hrál v Kutné Hoře na festivalu Creepy Teepee, v Praze už je potřetí. Vznikla tady i jeho předposlední deska, kterou natočil spolu s českým symfoňákem. Tato spolupráce se zjevně osvědčila, protože si stejný orchestr přizval i na natáčení nejnovějšího alba In the Conflict, které by mělo vyjít na podzim. Zatímco na předchozím albu se čerstvý třicátník zaobíral duchovnem a Stvořitelem, na tom aktuálním se vyrovnává s osobními krizemi, depresemi a duševními problémy. Samoléčba hudbou se zdá být úspěšná, v MeetFactory působil vyrovnaně a mile. Ponořen do svého imaginária, ale s lehkým úsměvem na rtech.

I když je Owen Pallett zvyklý na one man show, na druhou skladbu, kterou je titulní In the Conflict, se k němu přidávají dva spoluhráči: bubeník Rob Gordon a kytarista Matt Smith, kteří skvěle doplňují Pallettovu mistrovskou hru na čtyři struny. Až na pár výjimek zůstanou na pódiu téměř celý koncert.

Owen Pallett hraje v ponožkách, a přestože toho moc nenamluví, publikum si získává skromným až ostýchavým vystupováním.

Starší věci z alba Heartland se mísí s těmi novými, ještě čerstvými. Když zazní valčíkově E is for Estranged v třídobém valčíkovém rytmu, dav ožívá. Ozývají se pochvalné výkřiky a aplaus. Dívka s modrými stíny a v modrých šatech tančí v modrém světle.

Aplaus následuje i po písních, které fanoušci znají z projektu Final Fantasy.

Dav pod pódiem houstne, čas běží a teplota stoupá. MeetFactory se mění v parní lázně, k čemuž dopomáhá i mlha na pódiu.

Kotel vře, krátce před půl dvanáctou se kapela loučí. Poslední skladba je symbolicky Lewis Takes Off His Shirt. Nevím, jestli ho někteří následovali. Polomrtvá dusnem se vytrácím do letní noci.

Info

Owen Pallett (usa), supported by Buke & Gase (usa)
5. 8. 2013, MeetFactory, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace