Martin Řezníček | Články / Recenze | 26.09.2016
Kanadští punk rockeři Billy Talent dosáhli největšího úspěchu s albem Billy Talent II. Hity Red Flag, Fallen Leaves a Surrender se vryly se do paměti tehdejších teenagerů a společně s několika dalšími písněmi z „římské dvojky“ dodnes tvoří základ většiny setlistů. Po deseti letech, dvou dalších řadovkách, reedici debutového alba a bestofce Hits se kapela hlásí o slovo s pátou nahrávkou Afraid of Heights.
Album se neodchyluje od stylu, který si kapela drží už od svého debutu z roku 2003, na rozdíl od rockovějších nahrávek Billy Talent III a Dead Silence se ale vrací k punkovým melodiím; např. energická óda na rock and roll Louder Than the DJ přímo následuje Red Flag. Ukázkou, jak ostré riffy a vokály dokážou Billy Talent vybrousit, je burcující Ghost Ship of Cannibal Rats. Na první poslech upoutá píseň Horse & Chariots – člověk se konečně dozví, jak by asi zněla kooperace Billy Talent a Muse. Slabší stránkou jsou nudná sóla, podivně konstrastující s našlapanými riffy kytaristy Iana D'Sa, a do šesti minut roztáhlá Rabbit Down the Hall.
Kowalewiczův zpěv odpovídá punkovému ladění desky. Kromě dravého řevu ve výškách se úspěšně pouští i do hlubších poloh, které mu dřív příliš nešly. Některé fanoušky asi zamrzí, že ani jednou nepředvede svůj charakteristický scream (viz třeba This Is How It Goes z prvního alba).
I když Billy Talent nejsou vyloženě politickou kapelou, jejich texty se často dotýkají současných problémů. Na Afraid of Heights to platí dvojnásob – frontman Benjamin Kowalewicz se v tomto ohledu vyjádřil jasně už v rozhovoru pro Team Rock – a nahrávku lze chápat jako vzkaz současné společnosti. Písně se věnují např. držení zbraní, tlaku společnosti na jedince, drancování přírody i volbám v USA. „Musíme si uvědomit, že je v pořádku mít obavy z toho, co přinese budoucnost, a mluvit o tom,“ vyzývá Kowalewicz.
Afraid of Heights nepřináší nic převratného, kapela se drží v zajetých kolejích a člověk má neodbytný pocit, že něco podobného už od ní slyšel. Na druhou stranu nabízí necelých padesát minut zralé tvorby a závan punkové energie dělá album zábavnější a zapamatovatelnější než předchozí dvě nahrávky. Lepšímu hodnocení nakonec brání jen nemožnost popřít existenci alb Billy Talent I a II.
Billy Talent – Afraid of Heights (The End Records, 2016)
www.billytalent.com
foto: © Dustin Rabin
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.
Klára Šajtarová 21.08.2024
Vycházející hvězda hardcoru a metalcoru z Oldhan County v Kentucky nenabízí žádné kompromisy – žádné čisté vokály, žádné přepálené refrény.