Versus: Kmeny (Hooligans)

Punk’s not dead, to je jasný, ale co Hooligans? Anebo Huligans? První díl vyvolal řadu otázek, ten druhý na tom není jinak. Co my na to? Z pozice média celou sérii podporujeme, na druhou stranu nás to nezavazuje k poklonkování nebo mlčení. Dnes běží na čété dvě třetí díl, Rap, pojďme si promrskat ten druhý, protože fotbal je jen zástěrka. A míč kulatý? Pěst hranatá.

Zdeněk Malinský:
Motto: „Voni sice píšou Kmeny - Hooligans, ale já tam jasně viděl Trhala fialky dynamitem.” via @jehudas

Punk nebyl dle mého gusta, pochvaly se nedočká ani druhý díl. Čekal jsem skutečné hooligans - ultras Sparty, Baníku nebo Slávie, dočkal jsem se soft či light verze. Jako ukázka fightů byly použity jen amatérské záběry z mobilu. Pak pár záběrů šarvátek ze stadiónu, ze kterých není jasné, kdo s kým. Skoro to vypadalo, že se perou fanoušci jednoho mužstva mezi sebou.

Očekával jsem, že autoři ukážou (naznačí), že většina hooligans jsou na podpoře nebo sociálce, skini, fašisti, rasisti a jiní vyvrhelové, prostě jak jsou všeobecně vnímáni. Kupodivu to takto vůbec nepojali. Zbytečně mnoho času zabralo zobrazení cesty na zápas (a zpět), doprovázené buranským chováním, čuráním, popíjením piva a rumu, deklamacemi sloganů a „zpěvu” sprostonárodních písní. Je mi jasné, že zde nenarazím na příliš akademických vzdělanců s chováním dle Gutha-Jarkovského, ale tohle působilo příliš prvoplánově. A když se už této skupině věnuje tolik času, proč pak nejsou prakticky vůbec vidět při akci na stadiónu?

Naopak málo času se věnovalo přípravám i následné akci (slepování transparentu, vlajky, dirigování megafonem…). I u nás lze vidět a slyšet zajímavé a nápadité choreografie, v dokumentu jsme viděli chabý náznak. Lituji, ale nic nového jsem se nedozvěděl. To snad pětadvacet let starý Smyčkův filmu Proč? má větší informační hodnotu. Tak co je? Co je? Co je, co je, co je?

Mexhouse:
Motto: „Jestli si ten fotbal nevybojuješ, tak jsi u mě mrtvej muž!” via Ecce Homo Homolka

Velké hovno, vole. Velké hovno to je. Nerozumím tomu, proč kvalitu nebo informační hodnotu dokumentu odvozuješ od toho, jak naplnil tvoje očekávání. Pro naplněná očekávání se chodí do hampejzu, ne do života, a už vůbec ne do televize. Nezdá se ti, že si protiřečíš, když na jedné straně očekáváš, že ti autoři předvedou typy ze spodní třídy, a pak tě žere, když chlastaj, prděj a zpívaj sprostý písničky? Nerozumím tvojí posedlosti mít všechno pojmenované nebo onálepkované, je přeci úplně jedno, odkud nebo jakého týmu to byli fans/ultras/pičas. Ale trefa do černého je tvoje hláška o tom, že autoři neukázali hooligans tak, jak jsou všeobecně vnímáni. Tady bude zakopaná mrtvola s mičudou, rozhodčí i červená karta. Vypadá to, že autoři Kmenů už v námětu pracují s tím, že plocha necelé půlhodiny stačí na jednu výseč, na „příběh“, „obrazy“, které budou mít obecnější platnost, ale zároveň nebudou mít pražádnou snahu vysvětlit nebo zmapovat, co všechno představuje ten který Kmen. Pointu nebo zásadní myšlenku tohodle dílu vidím v tom, že hooligans nenazírá coby fanatické fotbalové fanoušky, ani jen rváče na podpoře, ale jako zvláštní sebranku napříč generacema, jakési novodobé Homolkovic, viz osazenstvo autobusu, viz zdlouhavé a zdánlivě bezúčelné cestování na místo určení. Fotr, co předeřvává songy o mrdání staré prdele, tlemící se dcera, přiblblý synek, skandující matka? Kdo chybí, bratr nebo bratranec? Ne, jsou jako jedna rodina na nedělním výletě. A ano, v tom případě jsem se něco nového dozvěděl.

P.S. Ano, rvali se fanoušci jednoho mužstva mezi sebou. A tady se nabízí pěkná paralela ke kmeni Punk. Je možné, že pokud mi připadá děsivá davová psychóza na stadionu v kotli (zpomalené záběry jsou vždycky působivé), která je schopná vyplodit cokoliv, podobně může někomu jinému připadat zvířecí i moshpit na punkovém koncertě. Ale zatímco tam, když jdeš k zemi, tě deset lidí zvedne s něhou matky, tady se ničeho podobného nedočkáš. Jiné hřiště, jiná hra.