Články / Recenze

Zápisky zanikající společnosti (podle Bena Frosta)

Zápisky zanikající společnosti (podle Bena Frosta)

Pavel Zelinka | Články / Recenze | 22.05.2014

Pokud bychom měli označit nějakou nahrávku z poslední ambientně industriální líhně za popovou, novinku Bena Frosta bychom mohli povýšit na prototyp takového pofidérního škatulkování. Ben, Australan s mládím prožitým ve Spojených státech a v současnosti ošlehaný islandským severem, nás v poslední době zaplavil hudbou, kterou složil pro filmovou produkci. S aktuální nahrávkou se ale po pěti letech vrací s autorskou muzikou, která není pouze služkou jiným, ale měla by obstát především sama o sobě. Za albem A U R O R A stojí postapokalyptický příběh civilizace, která se snaží přežívat na troskách bývalého blahobytu. Letos čtyřiatřicetiletý autor poctivě střídá rytmické momenty, ve kterých se do práce vloží i bubeníci Greg Fox (ex-Liturgy) a Thor Harris (Swans), s atmosféričtější hlukárnou. V obou polohách ale vstupní ingredience, především ty nesoucí melodické struktury skladeb, mají podobu nedokonale naladěné rozhlasové stanice. Jejich zkreslení neustále kolísá a proměňuje se, což dodává celé desce ono katastrofické pnutí.

Ben byl k sobě po letech znovu přísný. Odvrhl lákadlo kytarových, klavírních nebo dokonce smyčcových „změkčovadel“ a na A U R O R A se zaměřil na ingredience field recordings původu. Vznikla tak soustředěná kolekce, která sice má z velké části kořeny v africkém Kongu, přesto atmosférou míří znovu do polárních krajin. Temně odtažitá kolekce na mě působí jako retrofuturistické dřevoryty románů Julese Vernea. Novinka Bena Frosta jak oby představovala sonickou podobu Ocelového města, ovšem ne steampunkově začouzeného, ale přeneseného do budoucnosti, která stěží udržuje při životě současnou techniku. Pravidelné údery jsou škrábáním neznámých strojů, které stále pracují, ale přitom naráží do zrezivělé stěny pomalu podléhající běhu času. I večerní taneční kluby stále fungují. Jen z několika laserových světel začne tu a tam sršet elektrický výboj a dříve zvukotěsnými vraty proniká dovnitř mrazivý vítr.

Ben Frost stvořil neveselý svět. Jeho vykresení na A U R O R A je ale tak přesvědčivé, že mě nutí v dnešních parnech se k němu vracet znovu a znovu. I z toho důvodu se na připravovaný koncert v pražské MeetFactory tolik těším.

Info

Ben Frost – A U R O R A (Mute, 2014)
http://ethermachines.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace